Zemřela herečka Jaroslava Hanušová. Za tři dny by oslavila 67. narozeniny. Proslavila se zejména jako Jaruš z pořadu Možná přijde i kouzelník, kde vystupovala po boku Jiřího Lábuse. Zahrála si ve filmech Slunce, seno, erotika nebo Requiem pro panenku. Česká televize uctí památku Jaroslavy Hanušové v pondělí večer, kdy na ČT1 od 22:20 odvysílá pořad Možná přijde i kouzelník, díl Pomeranč.
Herečka v pondělí podlehla po dlouhé nemoci celkovému selhání organismu. Zemřela ve vinohradské nemocnici, kam byla převezena již v sobotu. Zprávu pro list Blesk potvrdila její dcera Klára Hanušová.
Jaroslava Hanušová se narodila 25. února 1949 v Praze. Původně studovala práva, ale v polovině osmdesátých let ji oslovil kamarád Jiří Lábus, aby ji přivedl k práci pro televizi. Hanušová se proslavila hlavně coby Jaruš v populárním pořadu Možná přijde i kouzelník.
Requiem pro panenku i Život na zámku
Ve filmu se Hanušová objevila jen několikrát. Poprvé to bylo v roli učitelky Jarušky ve třetím a zároveň posledním pokračování oblíbené trilogie Zdeňka Trošky Slunce, seno, erotika (1991).
Výraznější roli v dramatu z ústavu sociální péče pro mentálně postižené dívky Requiem pro panenku (1992) jí svěřil režisér Filip Renč. Ve filmu ztvárnila krutou vychovatelku Procházkovou. Mezi její poslední filmy patří komedie Líbáš jako bůh (2008) režisérky Marie Poledňákové nebo drama Bastardi (2010), které natočil Tomáš Magnusek.
Dále hrála v seriálech Život na zámku (1995) nebo Náměstíčko (2004), během devadesátých let začala také hostovat na několika divadelních scénách, objevila se například na prknech pražského Činoherního klubu nebo v zájezdovém představení agentury Harlekýn nazvaném Přípitek všem láskám. Dohromady měla Hanušová na kontě dvacet televizních pořadů, šest seriálů a role v devíti celovečerních filmech.
Hanušová byla rozvedená, jejím manželem byl režisér Jaroslav Hanuš. Poslední dva roky strávila upoutána na invalidní vozík po amputaci nohou. Naposledy se na veřejnosti objevila v doprovodu dcery Kláry na pohřbu komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa.
