Praha - V pražské vojenské nemocnici zemřel ve věku 87 let kreslíř, karikaturista, ilustrátor a humorista Jiří Winter-Neprakta. Winter-Neprakta je autorem desetitisíců kreslených vtipů, několik desetiletí byl znám především jako součást autorské dvojice s humoristou Miloslavem Švandrlíkem. Na svém kontě má kolem 40 tisíc kreslených vtipů, což mu vyneslo i zápis do české verze Guinnessovy knihy rekordů.
Dvojice Neprakta-Švandrlík patřila dlouhá léta ke kmenovým autorům humoristického týdeníku Dikobraz. Kritici dodnes oceňují to, že nikdy nekarikovali „prohnilé kapitalisty“, byť za to byl v době normalizace dvojnásobný honorář. Kromě vtipů Neprakta ilustroval desítky Švandrlíkových knih, včetně slavných Černých baronů.
Před Miloslavem Švandrlíkem spolupracoval s Bedřichem Kopečným, s nímž vymyslel pseudonym Neprakta - jako hříčku na skutečnost, že jejich vtipy byly v tehdejší budovatelské době neužitečné. Jiří Winter-Neprakta publikoval svoji první kresbu už v roce 1948. „On měl to štěstí, že si dokázal vytvořit svůj jedinečný styl, který byl natolik výrazný, že byl velmi dobře rozpoznatelný. Typická pro jeho díla byla výrazná linka trochu vycházející z Ladovy tradice a čisté barvy,“ vzpomíná předseda České unie karikaturistů Břetislav Kovařík.
Kromě humoristických kreseb vytvářel Winter-Neprakta reklamní plakáty, animoval film a nakreslil i množství pohlednic a kalendářů. Je také autorem odborných ilustrací, zejména kynologických. Proslul však také jako sběratel a chovatel. Jeho vila na pražské Ořechovce je zaplněna množstvím lidských lebek, orientálních masek a tajuplných rituálních předmětů, svého času se to tam hemžilo spoustou zvířat. Jeho sbírka lebek souvisela se zájmem o srovnávací antropologii a archeologii. Vztah ke zvířatům prý získal v dobách, kdy doprovázel svého otce-sklenáře do zoologické zahrady.
Neprakta měl stovky výstav doma i v zahraničí, kam často jezdil. Vždy se snažil navštěvovat muzea, která byla další z jeho vášní, zvláště pak jejich depozitáře. A také poznával místní kuchyně. Byl vyhlášeným labužníkem a teoretikem i praktikem kuchyní celého světa. Při svém cestování také sbíral a studoval domorodá strašidla, která patřila k jeho dalším koníčkům. Poslední roky života strávil Neprakta upoután na invalidní vozík, stále ale pracoval.
