V tehdejším Československu nechtěl zůstat víc než deset dní, nakonec se ale jeho „návštěva“ protáhla na celý život. Z lásky k Praze, vysvětluje částečně název jeho autobiografické knihy, kterou právě vydává. A také k ženě, kterou tu poznal. Oscarový tvůrce animovaných filmů Gene Deitch tak přibližuje osud filmaře, který spoluvytvářel historii československého animovaného filmu.
Z lásky k Praze, animaci a ženě. Americký filmař vzpomíná na Československo
Americký filmař vzpomíná na Československo (zdroj: ČT24)
Do Prahy dostal v roce 1959 Deitche snímek Munro. Aby mu chystaný film zaplatil producent, kývnul Deitch na nabídku obhlédnout práci animátorů v komunistickém Československu. Vymínil si, že přijede jen na pár dní. Jeho plány změnila Zdenka Najmanová.
„Bylo to fantastické studio animovaného filmu, kompletně izolované od nás z filmového průmyslu. A vedla ho neskutečná mladá žena,“ popisuje první setkání s československou kinematografií i se svou budoucí manželkou.
Tom a Jerry ano, medvěd ne
Za Munro Deitch nakonec dostal Oscara. A pro americkou produkci ve studiu Bratři v triku s českými kolegy točil Pepka Námořníka i Toma a Jerryho. „Měli jsme nepsané pravidlo. Nebudeme dělat žádné animace s medvědy. Medvěd byl symbol Ruska. Ti, co byli u moci, nemohli tušit, jestli jde o satiru, nebo komedii. Tak jsme nenápadně tu a tam nějakou myšlenku podsunuli. Museli jsme ale být velmi opatrní,“ nevyhnul se ale jistým omezením.
Do českého prostředí přinesl americkou profesionalitu. Zatímco čeští výtvarníci měli nápady v sešitech po kapsách, Deitch nosil obrázkové scénáře. U animovaného filmu zůstal celý svůj profesní život.
Dnes vydělávají nejvíc peněz animované filmy. To je úžasné. Dřív jsme stáli někde u dveří v koutě tohoto průmyslu. Dnes můžete natočit nový film, ve kterém bude hrát Clark Gable a Marilyn Monroe. To je pro mě zajímavé. Ta iluze.
Kdyby zůstal v Americe, pravděpodobně by prý pracoval pro Pixar. Nikdy ale nelitoval, že tu zůstal. V Česku natočil přes sto sedmdesát filmů. O svém životě tady teď ovšem nevypráví filmovou řečí, ale psanými vzpomínkami, které slibují vtipný náhled na realitu komunistického Československa i historky o setkání s významnými osobnostmi nejen animovaného filmu, třeba s Jiřím Trnkou, Jiřím Brdečkou nebo Janem Werichem.