Vzácný host Pražského jara: Newyorská filharmonie

Praha - Legendární Newyorská filharmonie koncertovala v rámci festivalu Pražské jaro ve vyprodané Smetanově síni Obecního domu. Na program zvolila atraktivní skladby - Houslový koncert č. 2 od Bély Bartóka, v níž jako sólistka zahrála houslistka Lisa Batiašviliová, a oblíbenou Symfonii č. 3 zvanou Eroica od Ludwiga van Beethovena. S publikem se orchestr rozloučil Karnevalem Antonína Dvořáka. Za dirigentským pultem stanul hudební ředitel Newyorské filharmonie Alan Gilbert.

Teprve potřetí v Česku

Newyorská filharmonie je nejstarším symfonickým orchestrem ve Spojených státech a jedním z nejstarších na světě, její historie sahá až do roku 1842. Praha byla poslední evropskou zastávkou na jarním turné slavného orchestru, který v České republice hostoval teprve potřetí ve své téměř stosedmdesátileté historii.

Světoznámé těleso, které je řazeno do takzvané „velké americké pětky“ spolu s orchestry z Bostonu, Clevelandu, Chicaga a Filadelfie, vystoupilo na největší české přehlídce klasické hudby po deseti letech. V červnu 2000 orchestr řídil na dvou koncertech současný emeritní hudební ředitel Kurt Masur. Poprvé zavítala Newyorská filharmonie do Prahy před 81 lety s Italem Arturem Toscaninim v rámci svého prvního evropského zájezdu.

Pod taktovkou Mahlera i Dvořáka

Filharmonie se od svého vzniku představila již ve 430 městech 63 zemí a pěti kontinentů a na kontě má přes 2000 nahrávek. Orchestr ovlivňoval americké i světové kulturní dění nejen průkopnickým uváděním děl soudobých autorů, v čemž pokračuje dodnes. Poprvé například ve světové premiéře uvedl v roce 1893 Dvořákovu Novosvětskou symfonii pod taktovkou Antona Seidla.

Za dirigentským pultem se v minulosti vystřídalo mnoho významných osobností, mimo jiné skladatelé jako Gustav Mahler, Antonín Dvořák i Leonard Bernstein se svými populárními koncerty pro mládež. Bernstein byl i jedním ze slavných šéfdirigentů stejně jako například Dimitri Mitropoulos, Lorin Maazel i Pierre Boulez nebo humpolecký rodák Josef Stransky, jenž stál v čele orchestru v letech 1911 až 1923.

Rodák z New Yorku, čtyřiačtyřicetiletý Gilbert vede filharmoniky teprve od roku 2009. S orchestrem ale vyrůstal od dětství, oba rodiče zde působili jako houslisté, matka houslistka Yoko Takebeová hraje s orchestrem doposud. Jeho nástup označily The New York Times jako začátek „nové dynamické éry“ tělesa. Z jeho iniciativy vznikly nové projekty, například rezidenční umělec, třítýdenní festival a koncertní řada pro soudobou hudbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
před 12 hhodinami

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
8. 3. 2026

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026
Načítání...