Praha - Ústav pro studium totalitních režimů začal pracovat na novém výzkumném projektu - studii Historie českého undergroundu. Odborníci budou konfrontovat data pocházejících z různých zdrojů, prioritou budou prameny pocházející z archivů StB, které jsou zatím veřejnosti v úhrnu neznámé.
„Chtěli jsme být mimo, nestarat se o to, co se děje a ať oni se nestarají o nás. Jenomže u totalitního státu je cílem ovládnout veškeré ložky společnosti, takže jakákoliv složka, která chce být samostatná, je pro ně smrtelným nebezpečím. Stali jsme se politikem, aniž bychom chtěli,“ shrnuje básník a publicista Ivan Martin Jirous vznik českého undergroundu, tzv. druhé kultury.
Stát začal hudebníky cíleně šikanovat od konce šedesátých let. Se začátkem normalizace se tresty zpřísňovaly, někteří disidenti byli utýráni k smrti. Perzekuce však měla zcela opačný efekt, novou zbraní undregroundu se stal vedle kytary cyklostyl. „Cyklostylový stroj měl tenkrát pro StB charakter nukleární zbraně,“ vzpomíná vůdčí osobnost českého undergroundu František Stárek.
Projekt Historie českého undergroundu naváže na předchozí badatelskou práci Ústavu pro studium totalitních režimů. „Půjde o to zpracovat tzv. Hnědou knihu o procesech s českým undergroundem z roku 1976. Je nepopiratelné, že impulsy přicházely i zvenčí, ze Západu, koncem šedesátých let. Nám půjde taky o to, ozřejmit vnitřní zdroje,“ vysvětluje Martin Machovec z Ústavu.
Český undreground není jenom pražský fenomén; historici se chtějí soustředit i na hudební a literární aktivity především v severozápadních Čechách.
