Václav Hudeček opět hledá koncertní mistry

Luhačovice - Akademie Václava Hudečka je letní škola otevřená pro nadané mladé houslisty. Letos se jí zúčastní 18 vybraných mladých houslistů včetně dvou cizinců z Paraguaye a Ruska. Představí se na třech absolventských koncertech a na závěrečném galakoncertu. Sedmnáctý ročník akademie v Luhačovicích otevře dnes večer koncert houslistů Václava Hudečka a Markéty Vokáčové, harfistky Kateřiny Englichové a Janáčkova komorního orchestru Ostrava.

Do Akademie Václava Hudečka se hlásí studenti konzervatoří, vysokých hudebních škol, ale i základních uměleckých škol. Kurzů se mohou zúčastnit i ti, kteří už mají studium za sebou. Kritériem pro přijetí je schopnost nastudovat a veřejně zahrát na pódiu před obecenstvem skladbu světového koncertního repertoáru.

„Letos budou v Luhačovicích v převaze dívky, kterých bude 14. Nejmladší účastnici je 11 a nejstarší 22 let,“ uvedla ředitelka Sdružení Václava Hudečka Miroslava Krumpolcová. Za uplynulé ročníky prošlo akademií na 300 houslistů. Řada z nich studuje v zahraničí, jsou koncertními mistry, profesory nebo dokonce září na světových pódiích.

„Mezi úspěšné patří například koncertní mistr České filharmonie Josef Špaček nebo host filharmonických orchestrů doma i v zahraničí Jan Mráček, který je druhým rokem asistentem pana Hudečka v Luhačovicích,“ dodala Krumpolcová.

Vítězkou minulého ročníku se stala Markéta Říhová
Zdroj: ČT24/Akademie Václava Hudečka

Nejlepší účastníky kurzů čekají hodnotné ceny v čele s mistrovskými houslemi. Předány budou na závěrečném galakoncertu v pátek 9. srpna. Návštěvníci se kromě vystoupení účastníků kurzu mohou těšit i na renomované interprety.

Další koncerty se v Luhačovicích uskuteční v lázeňském divadle, v kostele Svaté Rodiny, v hale Vincentka a na kolonádě, jeden je naplánován také mimo lázeňské město do Poutního kostela Narození Panny Marie v části Zlína Štípa. Závěrečný galakoncert se podobně jako zahájení koná v kulturním domě Elektra.

Program letošní Akademie Václava Hudečka najdete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 3 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 10 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
včera v 20:05

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.