V oknech muzea v Příboře se svítí, aby byla vidět aktuální výstava

Nahrávám video

Centrum tradičních technologií v Příboře vystavuje v oknech. Využívá tak jedné z mála možností, jak v současné době uspořádat výstavu. „Návštěvníci“ se mohou seznámit s historií svícení a svítidel.

Za přízemními okny bývalého piaristického kláštera, kde Centrum tradičních technologií sídlí, lze napočítat přes dvacet fotografií s exponáty.

Výstavou O svícení v minulosti autoři instalace připomínají, že zimní čas znamenal dříve, kdy světlo nebylo samozřejmostí, náročné období. Lidé se museli kvůli krátkým dnům a dlouhým nocím vyrovnat při každodenních činnostech s tmou, protože prostředky ke svícení vevnitř i venku bývaly omezené. 

Výstava přibližuje svítidla od pravěku až do devatenáctého století. „Začínáme nejjednoduššími, archaickými způsoby svícení a rozdělávání ohně. Máme tu lampičku ze šišky, různých ulit nebo kamennou tukovou lampu,“ upřesňuje etnograf a pracovník centra Václav Michalička.

Od svícení pomocí pryskyřice, různých olejů a tuků postoupil vývoj, a s ním i výstava, až k petroleji, který se jako prostředek k získání světla začal používat v druhé polovině devatenáctého století.

Exponáty ze sbírek i vlastní výroby

Většina vyfocených předmětů pochází ze sbírek Muzea Novojičínska, pod něž Centrum tradičních technologií v Příboře spadá. Některé exponáty ale vyrobili muzejníci sami. „Například jsme rekonstruovali tukovou lampu, používala se od pravěku jako běžné svítidlo,“ doplnil Michalička. 

O svícení v minulosti se kolemjdoucí mohou více dozvědět do konce února. Výstavou muzeum chtělo nejen připomenout dávná svítidla, ale i vnést více světla do současnosti. 

Příborské centrum není jediným, které se rozhodlo pro výstavy využít okna. Například Městská galerie ve Vysokém Mýtě podobným způsobem na podzim uvedla výstavu obrazů. Pracovníci galerie během jednoho dne ukazovali malby vystavujících autorů jako na orloji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 4 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 18 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 21 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.