V nové pohádce může být princezna stokrát jinak

Nahrávám video

Nový pohádkový příběh podle knihy Tomáše Belka se točí mimo jiné na zámku v Náchodě. Film Princezna stokrát jinak vstoupí do kin v lednu příštího roku.

Král a královna si nevědí rady se svou dcerou. Princeznu Stellu totiž spíše než šlechtické povinnosti zajímá šerm a literatura. „Má to s nimi docela těžké, protože ji vůbec neposlouchají a ona by chtěla být vyslyšená,“ podotýká představitelka hlavní hrdinky Ema Klangová Businská.

Vyslyšeno je naopak princeznino přání: Stát se někým jiným, aby ji rodiče měli konečně rádi. Stella se tak každé ráno začne probouzet v jiném těle. „To téma asi bude promlouvat k vícero lidem, protože bez toho, aniž bych miloval sebe, nemůžu milovat někoho dalšího. Myslím, že zrovna tohle dneska dost rezonuje,“ dodává Filip Březina, který si v pohádce zahrál, ještě spolu s Martinem Myšičkou, Jánem Koleníkem či Zuzanou Fialovou.

Láska bez podmínek

„‚Podmíněná láska‘ je strašný zabiják, protože děti by měly cítit, že rodiče je milují bez podmínek,“ dodává autor předlohy a spoluautor scénáře Tomáš Belko. Příběh začal psát před devíti lety. Pohádka původně vznikala pro film, kvůli odkladům ale vyšla dřív knižně. Belko byl do té doby známý třeba jako autor písní kapely Sto zvířat.

„U scénáře nebo u knížky musíte mít architekturu, musíte mít klenbu toho příběhu. U textu to je na škodu. Ty nejvíc známé písničky jsem napsal třeba za půl hodiny,“ srovnává písňovou a literární tvorbu. Napsal třeba hit Nikdy nic nebylo.

Štáb natáčí pohádku převážně v Královéhradeckém kraji, mimo jiné na zámku v Náchodě, kde vznikala scéna z rytířského turnaje. Režisér Miloslav Šmídmajer ocenil vstřícnost úřadu a kastelána. „Prý se tady točilo naposledy před dvaceti lety,“ prozradil. Princezna stokrát jinak nemá být jen pohádkou, ale také receptem, jak najít cestu sám k sobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 16 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...