V Amsterdamu začala restaurace Rembrandtovy Noční hlídky. Dohlížet může každý

3 minuty
V Amsterdamu restaurují Noční hlídku. Práce lze sledovat on-line
Zdroj: ČT24

V amsterdamském Rijksmuseu začala první fáze dosud nejrozsáhlejší restaurace obrazu Noční hlídka nizozemského malíře Rembrandta van Rijna. Práci expertů ve speciálním skleněném ateliéru budou moci sledovat návštěvníci muzea, ale také kdokoli jiný skrze webové stránky instituce. Restaurátoři budou na plátně vysokém 3,8 metru a širokém 4,5 metru pracovat několik let, uvedla agentura AFP.

Více než dvacet odborníků bude dílo z roku 1642 nejprve zkoumat za pomoci nejmodernějších technologií, které jim umožní detailně zmapovat stav malby i chemickou skladbu použitých barev. Výsledkem tohoto zkoumání bude plán pro samotnou obnovu obrazu.

Pracovníci muzea nejslavnější Rembrandtovo dílo před zahájením výzkumu vyjmuli z rámu a umístili na speciální konstrukci, kolem níž vybudovali průhlednou skleněnou komoru. Celá operace muzeum přijde na miliony eur. Náročné přípravné práce zachycují časosběrná videa na webu Rijksmusea nebo na serveru YouTube.

První restaurace po čtyřiceti letech

Ředitel amsterdamského muzea Taco Dibbits před novináři prohlásil, že Noční hlídka „patří celému světu“ a že veřejnost má právo vidět, „co s obrazem děláme“. Plátno bylo naposledy restaurováno před více než čtyřiceti lety, když jej v roce 1975 nožem poškodil psychicky narušený muž. Experti v poslední době konstatovali, že barvy v některých místech obrazu znatelně blednou, a muzeum jim chce nyní vrátit původní lesk.

„Výzkumná fáze potrvá přibližně rok. Pak budeme moci vypracovat plán obnovy a to bude další fáze restaurace,“ řekla agentuře AFP Petria Nobleová, která vede oddělení restaurace maleb. Na otázku, zda pro ni bude práce před zraky návštěvníků stresující, odpověděla, že zpočátku určitě. „Ale po týdnu už bude tým zvyklý na to, že ho pozorují. Všichni se soustředí na obraz nebo na nástroje, které používají,“ dodala.

Denní, ne noční hlídka

Rijksmuseum každoročně navštíví přes dva miliony lidí a Rembrandtova Noční hlídka je umístěna v srdci zdejších obrazáren. Barokní obraz znázorňuje amsterdamskou milici vedenou kapitánem Fransem Banningem Cocqem, jenž dává svému poručíkovi Willemu van Ruytenburchovi povel k odchodu.

Dnešní název plátna vznikl pod dojmem, že zachycuje noční scénu, což bylo způsobeno dodatečným tmavým nátěrem. Po jeho sejmutí se zjistilo, že jde o denní, nikoliv noční výjev. Původní název obrazu byl Posádka kapitána Franse Banninga Cocqa a poručíka Willema van Ruytenburcha.

Rembrandt van Rijn – Noční hlídka (1642)
Zdroj: Wikipedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...