Úspěch Ropáků zopakovala Dcera. Studentka FAMU převzala studentského Oscara

Studentka pražské FAMU Daria Kashcheeva převzala v Los Angeles studentského Oscara. Porotu zaujala loutkovým příběhem Dcera. Prestižní ocenění za nejlepší zahraniční snímek získal student této filmové školy po třiceti letech.

Počin Darie Kashcheevy zvítězil v konkurenci více než šestnácti set studentských snímků z celého světa. V autobiografickém příběhu vypráví autorka o vztahu otce a dcery, kteří k sobě přes veškeré vzájemné nepochopení nakonec naleznou cestu.

Filmařka je občankou Ruské federace, původně pochází z Tádžikistánu. Do České republiky se odstěhovala spolu s manželem, aby zde studovali film. „Rozhodli jsme se, že zkusíme žít v jiné zemi a změníme naše profese. Bylo to pro nás těžké, nebyli jsme si jisti, jestli jsme udělali správné rozhodnutí,“ svěřila se ve své děkovné řeči. Dodala, že získání studentského Oscara pro ni bylo potvrzením, že se rozhodli správně. Telefonát o výhře prý obdržela téměř na den přesně po pěti letech od příjezdu do Česka. 

Při slavnostním ceremoniálu poděkovala také FAMU, že jí dala příležitost a podporu film vytvořit. Režisér a scenárista Philip Lord, mimo jiné držitel Oscara za „animák“ Spider-Man: Paralelní světy, který Kashcheevě ocenění předával, jí poděkoval, že svou tvorbou navázala na velkou tradici českého animovaného filmu.

Při výrobě Dcery zvolila Kashcheeva – která se ujala téměř všech tvůrčích profesí, střih svěřila manželovi Alexanderu Kashcheevovi – novátorskou techniku. Aby docílila velmi realistických záběrů loutek, natáčela je pomocí ruční kamery. A nepoužívala žádné digitální triky. Inspirací jí prý byly autorské počiny Larse von Triera nebo bratrů Dardennových. Výroba patnáctiminutového filmu trvala asi rok a půl, autorka sama čtyři měsíce vyráběla kulisy a loutky a čtyři měsíce animovala.

„Je to takový dvojitý pocit. Zároveň se bojím a zároveň mě to povzbuzuje a inspiruje,“ reagovala v září na oznámení o výhře studentského Oscara. Je si vědoma, že její další práce bude spojena s větším očekáváním. Na další snímek napsala prý námět už před více než půlrokem.

Do kin společně s Ropáky

Podobný úspěch se naposledy podařil před třemi dekádami Ropákům, které natočil jako svůj absolventský počin Jan Svěrák. Před dvěma lety sice slavila na studentském Oscarovi úspěch Marie Dvořáková s filmem Kdo je kdo v mykologii, nesoutěžila ale „za Čechy“, protože tímto titulem reprezentovala americkou školu.

Děkan FAMU Zdeněk Holý předpokládá, že by se vítězná Dcera mohla v tuzemských kinech promítat právě spolu s Ropáky. Mystifikační pseudodokument o novém živočišném druhu, který se živí ropou, by měl projít digitálním restaurováním do konce roku. Ekologické téma navíc podle Holého dělá z filmu i po třiceti letech stále aktuální příspěvek. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 19 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...