Publicista a překladatel Libor Dvořák zabrousil ve svých knižních tipech až do první poloviny 12. století, kdy Kosmas sepsal Kroniku českou. Do historie, ovšem méně nedávné, zavede čtenáře i kniha německé historičky Eva Braunová - Život s Hitlerem. A třetí tip - Pražská noc - je fantaskním pohledem na Prahu.
Heike B. GÖRTEMAKEROVÁ / Eva Braunová - Život s Hitlerem
(Paseka, překlad Vlasta Reittererová, 399 Kč)
Anotace: Kým byla skutečně žena po Hitlerově boku? Rekonstrukce německé historičky vrhá překvapivé světlo nejen na Evu Braunovou a na ženy nacistických pohlavárů, ale i na „vůdce“ samého. Podle knihy se chystá i film s Kate Winsletovou v hlavní roli. Libor Dvořák o knize: Görtemakerová napsala velmi solidní práci, navíc vybavenou důkladnými rejstříky. V průvodních textech na obálce se píše, že je to kniha napsaná téměř detektivně a je to opravdu napínavé čtení. Nejpodstatnější je, že boří některé stereotypy - Braunová je vykreslována jinak než jako plavovlasá puťka.
Pavel PEPPERŠTEJN / Pražská noc
(Plus, 199 Kč)
Anotace: Pohled na Prahu počátku nového tisíciletí očima profesionálního zabijáka a zároveň básníka. Libor Dvořák o knize: Pavel Pepperštejn je renesanční člověk, muž mnoha povolání, výtvarník, estetik, mimo jiné také syn významného ruského malíře Viktora Pivovarova, desítky let žijícího u nás v Praze. Takže když Pepperštejn mluví o Praze, není to z doslechu, ale z důvěrné osobní znalosti a je vidět, že ta knížka je napsaná z autopsie, byť je pro nás místy hodně svévolná. Je to zkrátka taková fantasmagorická féerie, která určite zaujme každého čtenáře, který má rád Prahu a má o ní rád neobyčejné příběhy.
KOSMAS / Kronika Čechů
(Argo, překlad: Marie Bláhová a Karel Hrdina, 298 Kč)
Anotace: Kronika zaznemenávající nejstarší českou historii (sepsaná pravděpodobně v letech 1119 až 1125), o níž všichni slyšeli ve škole, ale zdaleka ne všichni ji četli, s poznámkovým aparátem Martina Wihody. Libor Dvořák o knize: Možná stojí za to připomenout, že Chronica Boemorum je první důležitou českou kronikou. Napsal ji latinsky tehdejší děkan pražské svatovítské kapituly Kosmas. Předsevzal si nejspíš napsat něco víc než jen pouhou kroniku, výsledný text je něco mezi kronikou a důkladným dějepisným spisem. Původní latinský rukopis se nezachoval, existuje ale 15 jeho opisů. Ten nejstarší zmizel v období druhé světové války, nejstarším opisem je tak Budyšínský rukopis, který je uložen v Národním muzeu.
