Sylvester Stallone se považuje za „posledního dinosaura“ akčních filmů

Mezinárodní filmový festival v Torontu uvedl ve světové premiéře životopisný dokument Sly. Hvězda akčních snímků Sylvester Stallone se v něm ohlíží za svým životem i půlstoletou kariérou. Dokument osobně do Toronta doprovodil.

Snímek Sly natočil střihač Thom Zimny, který se jako filmař uvedl především koncertními záznamy a také dokumentem o rockovém písničkáři Bruci Springsteenovi. Ve filmu Sly ukazuje Stalloneho nelehké dětství v New Yorku, kdy jako problémový kluk utíkal z nefungující rodiny a celé dny hltal promítání v kině. Až přišla role Rockyho, která Stalloneho katapultovala mezi hollywoodské hvězdy, přestože na nic takového nebyl připraven. Životní role se navíc stala do jisté míry jeho vězením.

„Považuji se za posledního dinosaura. A jsem na to velmi hrdý. Je to neuvěřitelné. Vždyť už je to skoro padesát let,“ uvedl Stallone na premiéře dokumentu pro Entertainment Tonight Canada. Oním „dinsaurem“ měl na mysli, že je jednou z mála akčních hvězd osmdesátých let, které v tomto žánru stále hrají hlavní role.

Jako člen týmu elitních žoldáků ze série Expendables vstoupí 21. září i do českých kin. Na plátně se potkal mimo jiné se svým kolegou z akčních filmů osmdesátých let Dolphem Lundgrenem. Stallone se také vrátí coby newyorský mafián v druhé sérii gangsterského seriálu Král Tulsy.

„Na tohle se opravdu nedá připravit. Délka mé kariéry je ohromující, protože nevím, jak dlouho ještě můžu čekat. Společnost se mění, komerce ve filmu… je to rychlejší,“ podotýká sedmasedmdesátiletý herec.

Soutěžení s Arnoldem

V dokumentární sérii Arnold, která letos rekapitulovala kariéru nejspíš největšího Stalloneho konkurenta v akčním žánru, označil Sly Schwarzeneggera za lepšího akčního hrdinu, než byl on sám. Ocenil také zásluhu svého vrstevníka na definici akčního hrdiny. Do osmdesátých let se za akční filmy považovaly ty s automobilovými honičkami, jako Bullittův případ nebo Francouzská spojka.

Stallone loni v listopadu časopisu Forbes přiznal, že se oba herci „opravdu neměli rádi“ po více než dvě desetiletí, kdy jejich akční snímky soupeřily o pokladny kin.

„Možná to bude znít trochu ješitně, ale myslím, že jsme v té době byli průkopníky určitého žánru, který od té doby opravdu nikdo neviděl,“ řekl Stallone. „Soutěživost je jeho povaha, on je velmi soutěživý a já taky… a já si prostě myslím, že to vlastně pomohlo, ale mimo plátno jsme byli pořád soutěživí a to nebylo vůbec zdravé,“ zhodnotil zpětně. Dodal nicméně, že nakonec se s Arnoldem Schwarzeneggerem stali „opravdu dobrými přáteli“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 59 mminutami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 4 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled