Sochař a výtvarník Jaroslav Róna představuje v Galerii hlavního města Prahy své práce za posledních dvacet let. Tvorbu spoluzakladatele nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých, je možné vidět v domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí.
Jaroslav Róna dává o své tvorbě vědět především výraznými sochami ve veřejném prostoru. Stejně tak charakteristické jsou ale i jeho malby a kresby. Obrazy i sochy přitom navozují pocit ohrožení a temnoty.
Jak výtvarník říká, umělec by měl zpracovávat závažné náměty. „Vyrůstal jsem v době, kdy doznívala ještě druhá světová válka a pak byla ta studená válka. A myslím si, že to na mně zanechalo stopy,“ uvádí Róna.
Základem Rónových prací jsou kresby, které intuitivně dostávají podobu sochy nebo obrazu. Inspirují a ovlivňují ho sny, podvědomí, ale i četba. George Orwell a jeho román 1984 třeba natolik, že se Róna sám nabídl k jeho ilustrování.
Výrazným prvkem jeho tvorby je i Kafkův svět. A právě socha Franze Kafky z roku 2003 patří mezi nejznámější Rónovy práce ve veřejném prostoru.
Další známou sochou, která stále vzbuzuje velmi rozporuplné reakce, je ztvárnění markraběte Jošta. Jde o druhou největší jezdeckou sochu v Evropě – je osm metrů vysoká a váží čtyři tuny. Jaroslav Róna ji odhalil v roce 2015 v Brně.
„Se sochami do veřejného prostoru je problém, že se politické reprezentace střídají tak často, že zkrátka výroba soch je pro ně příliš dlouhá,“ říká Róna.
Jeho zatím poslední plánovanou realizací je desetimetrová Červená žirafa. Vyrábět se začne v létě a stát bude na pražské Pankráci.
