Seriál Rodina Bláhova: Trhák vysílaný v přímém přenosu

Praha - Převážně komediální, někdy lehce komunálně kritické příběhy rodiny pojmenované podle jednoho z tvůrců vstoupily na obrazovky Československé televize 9. prosince 1959 jako vůbec první československý seriál. Setkaly se s velkým zájmem diváků - seriál Rodina Bláhova se dočkal oproti očekávání deseti dílů. Jednotlivé epizody se natáčely v Měšťanské besedě v přímém přenosu a jediným dílem, který se kompletně zachoval, byl poslední, z předtočeného programu ze Silvestra 1960. Není to jediný podobný případ, ze seriálu Tři chlapi v chalupě (1962-1963) se z 18 dílů dochovaly pouhé dva.

„V té době jsem už hrála mnohem zajímavější role v divadle a natáčela jsem filmy. Na tom, že točíme první seriál, mi nepřipadalo nic výjimečného,“ vzpomíná Jiřina Jirásková, představitelka jedné z hlavních postav, dcery Marie. Kromě Jiráskové tvořili rodinu Bláhovu otec Ilja Prachař, matka Stella Zázvorková a syn Jarda v podání Ladislava Trojana.

Ilja Prachař byl také jedním z autorů seriálu, tím druhým byl dramatik a tehdejší šéfredaktor redakce zábavy Zdeněk Bláha. Od čtvrtého dílu se pak mezi autory scénáře, který režíroval Jaroslav Dudek, objevilo jméno Jaroslava Dietla. Nejslavnější český seriálový autor přišel do televize s nápadem na vysílání „příběhů na pokračování“ už v polovině 50. let krátce po absolvování FAMU.

„Tři týdny jsme zkoušeli ve Stavovském divadle, pak jsme se na tři dny přestěhovali do Měšťanské besedy před kamery, kde už byly postavené kulisy, a teprve pak se šlo vysílat,“ popsal výrobu 35minutových dílů herec Ladislav Trojan.

Poslední díl „Putování za Peškem“ ze Silvestra 1960 je příběhem mladého Bláhy, který na Silvestra jede na motorce pro sestru, zastaví stopaře (J. Kemr) a po jejich rozloučení v hospodě za Prahou je přesvědčen, že ho stopař okradl. Po návratu domů zjistí, že tomu bylo omylem naopak a vydává se s rodiči stopaře hledat, aby se mu omluvil a vrátil peněženku. Vzácný záznam z roku 1960 dlouhá léta ležel pozapomenut v archivu a objeven byl až díky dramaturgyni Janě Dudkové.

V archivu České televize existuje ještě několik záběrů z osmé části nazvané Podobnost čistě náhodná, která se natáčela v Rumunsku. Tento díl je zajímavý i tím, že jde o první příklad použití reklamy (přesněji řečeno product placementu) v československém  seriálu - cestu televizního štábu k Černému moři tehdy sponzorovala cestovní kancelář Čedok, kterou herci z obrazovky nezapomněli zmínit.

  • Rodina Bláhova autor: ČT, zdroj: ČT
  • Rodina Bláhova autor: ČT, zdroj: ČT

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...