Recenze: V hlubinách je docela mělko

Když byly v sedmdesátých letech v Severním moři objeveny masivní zásoby ropy a plynu, přispěchala americká potápěčská a podnikatelská lobby, aby Norům pomohla zjistit, zda je možné v extrémních hloubkách postavit ropovod, přivést tohle bohatství na pevninu a pořádně si přitom namastit kapsu. Tenhle ropný boom inspiroval filmaře k natočení příběhu „posledního“ norského potápěče, který jim do jejich plánů hodil šnorchl. Thriller V hlubinách ale žádný velký ponor nevyžaduje.

Zapomeňte na slavné podmořské opusy, jako je Bessonova Magická hlubina nebo Cameronova Propast. A také nečekejte, že vám bude odvyprávěn silný autentický příběh typu Ten nejlepší, v němž si to na souši i pod vodou rozdávají černošský záchranář Cuba Gooding Jr. a potápěčská legenda Robert De Niro. Nic, co by vám tohle jen vzdáleně připomínalo, se tentokrát nekoná, jakkoli je tenhle spektákl také ukotven pod mořskou hladinou a také vychází z reálné skutečnosti. V hlubinách je totiž film, který vzhledem k tématu a současné exkluzivní fazóně severské kinematografie nastoluje větší očekávání, nežli pak dokáže naplnit.

Norský režisér Erik Skjoldbjaerg na sebe upozornil již svým prvním celovečerákem, mysteriózním a temným krimi thrillerem Insomnie (1997), který o pět let později brilantně „přetočil“ Christopher Nolan. Zdá se, že od té doby nenatočil Skjoldjaerg nic, co by tenhle startovní opus významně překonalo, což platí i poté, co našel V hlubinách svoji poslední naléhavou a také svým způsobem patrioticky kolorovanou látku (tuhle ropu si vytěžíme sami). Dočkáme se tu standardních ingrediencí potápěčských filmů (sugestivní sestup do extrémní hlubiny, hrátky v přetlakové komoře či zahrávání si s dekompresní nemocí), kombinovaných s „průmyslovým“ thrillerem, kde se v zákulisí hrají vysoké hry o vysoké částky. Čisté akce tu není mnoho a nijak razantně nešlape a pod vodou tu strávíme méně času, než bychom vzhledem k tématu čekali. Je tu řada intrik a podrazů, ale všechno jako by nebylo zcela dotaženo a fungovalo jen napůl. Jako by si režisér našel dobrou látku a pak najednou přesně nevěděl, co s ní.

V hlubinách
Zdroj: Film Europe/Erik Avatsmark

To, co tu vcelku funguje, je dusná a vlhká atmosféra, kterou podporuje spíše syrový nežli kašírovaný a učesaný vizuál, a hlavně civilně umanutý herecký výkon Aksela Hennieho, který vdechl klíčové figuře potápěče Pettera charisma houževnatého chlapíka, posedlého snahou zjistit, co se vlastně stalo, jaká hra se tu hraje a kdo v ní má smočeno. Museli byste ho zabít, abyste ho odvrátili od jeho zaťaté cesty za pravdou (a tak se o to sem tam také někdo pokouší). 

V hlubinách je spíše procházkovým nežli dynamicky naspeedovaným tempem odvyprávěný příběh o lidech, kteří vědí o riziku, a přesto do něj jdou. Někdy to někomu nevyjde, ale alespoň jejich děti budou žít v bohaté zemi. Vzbuzuje to dojem, jako by tohle Skjoldbjaerg natočil jako chválu toho, že Norové dokázali technicky extrémně náročný ropovod postavit i bez Američanů, protože know-how se už nějak obstará (i kdyby se mělo ukrást). A v druhém plánu chtěl upozornit na to, že tenhle norský zázrak má i své vady na kráse, o kterých by mohli zdravotně postižení potápěči (kteří se kvůli tomu soudí se státem) dlouho povídat. Možná je toho až příliš, k čemu se chce vyjádřit - a proto není tak výmluvný a jeho hlubiny jsou mělčí, než by chtěl.

V kinech od 16. července 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 12 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
včera v 16:35

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
včera v 14:23

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.