Velká očekávání zpravidla přinášejí velká zklamání. Obézní román Purity amerického spisovatele Jonathana Franzena (*1959) bohužel k takovým zážitkům patří. Nekonečné opisy nudných scenerií doplňují třaskavě únavné dialogy, jež mají navíc vysokou ambici vyprávět něco o horké světové současnosti. Naprostý umělecký propadák!
Přiznávám, že až do poloviny této hutné nastavované kaše, jejímž ústředním tématem není nějaký prací prášek, jak může sugerovat název, ale mladá dívka přezdívaná Pip (vlastním jménem Purity), jsem nerozuměl, co přivedlo autora, ověnčeného velkými cenami, k takovému vyčerpávajícímu výkonu.
Jistě, pokud milujete jeho dvě podobně rozsáhlé opusy – Svoboda (2010, č. 2013) a Rozhřešení (2001, č. 2004) – nebudete možná souhlasit. Účelem ale není čtenáře odrazovat, spíše na toto nebezpečí upozornit. Autor, o jehož renomé není pochyb, se evidentně rozhodl sepsat další magistrální a epochální dílo. Kdo by neusiloval o velký americký román?
Bohužel tato ambice brání v zásadním vnímání, o něž (jak se přiznal v jednom rozhovoru) se vždy snaží, vztahu mezi spisovatelem a čtenářem. Není právě přátelský. Od první strany je totiž zřejmé, že se nám snaží autor vlichotit něčím, co bude mít zásadní ingredience americké literatury: totiž silné a kontrastní postavy, detailní popisy krajiny a sociálního prostředí, překvapivé zápletky a nakonec – zničující katarzi.
O snaze tu není sporu. Duše ale přitom doslova volá zoufale o pomoc. Proč tohle vše, prosím, nemůže být o polovinu tenčí?
Něco jako Lisbeth
Jedna z postav, jež se usilovně snaží získat si naši přízeň, je v zásadě postavou hlavní. Zmíněná Purity, která dala název románu, je něco jako Lisbeth Salanderová z trilogie (a jejího pokračování) megaúspěšného severského hitu Milénium.
Mladá a vykořeněná pracuje pro marketingovou společnost a žije ve squatu mezi anarchisty. Zlom v jejím osudu nastane ve chvíli, kdy potkává jistou Anabel, nekonvenční a odhodlanou dceru zbrojního miliardáře, jež ji naverbuje do hackerské společnosti Sunlight, vedené internetovým guru jménem Andreas Wolf.
Dívka, jež bojuje nejen se svými pudy, ale i sociálně vykořeněnou matkou, se rozhodne nabídku přijmout navzdory tomu, že se Wolfova centrála nachází uprostřed bolivijského pralesa.
Proč ne, řeknete si možná, zvláště když vlčáka Wolfa, bývalého uprchlíka z východního Německa, provází pověst sexuálního zvrhlíka. Nemyslete přitom, prosím, na Juliana Assange! Wolf přece přišel z nudné DDR (a proto tu bude i trochu o té Stasi). To přece nikdo nemůže odmítnout, zvláště když má Pip šanci splatit studentskou půjčku, která z jejího dosavadního života učinila otrocké závaží v žoldu turbulentního velkokapitalismu.
Labyrint světa, tápání v srdci
Ano, Franzen tne přímo do nejžhavější současnosti (pomáhá si k tomu historizujícími flashbacky), v níž vládne internet a média se hemží krutými (a veskrze paranoidními) spiknutími. Sociální patologie vztahů v labyrintu dnešního globalizovaného světa! Purity ale nehledá jen novou sexuální zkušenost ani toliko způsob, jak změnit svět k lepšímu, nýbrž především svého otce, jehož nám její bláznivá matka upřela. Podaří se jí to? Jak jí v tom pomůže Andreas? A co novinář Tom? Jak to ale zvládne žárlivá Leila?
Franzen před námi předestírá prohnilý, o to více efektní svět propojené sociálně-politické dekadence, jež se řítí do nevyhnutelné zkázy. Zajímají vás tajemné výpůjčky nukleárních hlavic? Toužíte po cunnilingu? I to vám americký spisovatel poskytne. Musíte ale vydržet kaskády vybroušených dialogů a myšlenkových pochodů – a především, pozor, nenechat se hned tak brzy unavit!
Svět plný lží a falešných identit máme již dávno pod kůží. S Jonathanem Franzenem ovšem nyní získává i český čtenář unikátní možnost vydrhnout si ji spisovatelským lektvarem Purity, čítajícím pouhých 540 stran! Najde Pip svého otce? Vykonat pro to musí mnoho nebezpečných úkonů a nesvede je bez tápání (tak dojemně juvenilních, že začnete sami váhat, proč jste vlastně nepřistoupili na autorovu upřímnou snahu vás ohromit).
Cesta Franzenovým civilizačním románem Purity je trnitá, lusthauzu srdce ale jde nakonec dosáhnout – navzdory nepřízni počasí hned na několika světadílech. Jen to vyžaduje značné sebezapření, čistou mysl a neskrývaně vášnivý sebezpyt duše hodný doktora Freuda.
Jonathan Franzen: Purity. V překladu Lucie Mikolajkové vydalo nakladatelství Zlín, 2017.
