Recenze: Obézní Purity by potřebovala vyčistit

Velká očekávání zpravidla přinášejí velká zklamání. Obézní román Purity amerického spisovatele Jonathana Franzena (*1959) bohužel k takovým zážitkům patří. Nekonečné opisy nudných scenerií doplňují třaskavě únavné dialogy, jež mají navíc vysokou ambici vyprávět něco o horké světové současnosti. Naprostý umělecký propadák!

Přiznávám, že až do poloviny této hutné nastavované kaše, jejímž ústředním tématem není nějaký prací prášek, jak může sugerovat název, ale mladá dívka přezdívaná Pip (vlastním jménem Purity), jsem nerozuměl, co přivedlo autora, ověnčeného velkými cenami, k takovému vyčerpávajícímu výkonu.

Jistě, pokud milujete jeho dvě podobně rozsáhlé opusy – Svoboda (2010, č. 2013) a Rozhřešení (2001, č. 2004) – nebudete možná souhlasit. Účelem ale není čtenáře odrazovat, spíše na toto nebezpečí upozornit. Autor, o jehož renomé není pochyb, se evidentně rozhodl sepsat další magistrální a epochální dílo. Kdo by neusiloval o velký americký román?

Bohužel tato ambice brání v zásadním vnímání, o něž (jak se přiznal v jednom rozhovoru) se vždy snaží, vztahu mezi spisovatelem a čtenářem. Není právě přátelský. Od první strany je totiž zřejmé, že se nám snaží autor vlichotit něčím, co bude mít zásadní ingredience americké literatury: totiž silné a kontrastní postavy, detailní popisy krajiny a sociálního prostředí, překvapivé zápletky a nakonec – zničující katarzi.

O snaze tu není sporu. Duše ale přitom doslova volá zoufale o pomoc. Proč tohle vše, prosím, nemůže být o polovinu tenčí?

Něco jako Lisbeth

Jedna z postav, jež se usilovně snaží získat si naši přízeň, je v zásadě postavou hlavní. Zmíněná Purity, která dala název románu, je něco jako Lisbeth Salanderová z trilogie (a jejího pokračování) megaúspěšného severského hitu Milénium.

Mladá a vykořeněná pracuje pro marketingovou společnost a žije ve squatu mezi anarchisty. Zlom v jejím osudu nastane ve chvíli, kdy potkává jistou Anabel, nekonvenční a odhodlanou dceru zbrojního miliardáře, jež ji naverbuje do hackerské společnosti Sunlight, vedené internetovým guru jménem Andreas Wolf.

Dívka, jež bojuje nejen se svými pudy, ale i sociálně vykořeněnou matkou, se rozhodne nabídku přijmout navzdory tomu, že se Wolfova centrála nachází uprostřed bolivijského pralesa.

Proč ne, řeknete si možná, zvláště když vlčáka Wolfa, bývalého uprchlíka z východního Německa, provází pověst sexuálního zvrhlíka. Nemyslete přitom, prosím, na Juliana Assange! Wolf přece přišel z nudné DDR (a proto tu bude i trochu o té Stasi). To přece nikdo nemůže odmítnout, zvláště když má Pip šanci splatit studentskou půjčku, která z jejího dosavadního života učinila otrocké závaží v žoldu turbulentního velkokapitalismu.

Labyrint světa, tápání v srdci

Ano, Franzen tne přímo do nejžhavější současnosti (pomáhá si k tomu historizujícími flashbacky), v níž vládne internet a média se hemží krutými (a veskrze paranoidními) spiknutími. Sociální patologie vztahů v labyrintu dnešního globalizovaného světa! Purity ale nehledá jen novou sexuální zkušenost ani toliko způsob, jak změnit svět k lepšímu, nýbrž především svého otce, jehož nám její bláznivá matka upřela. Podaří se jí to? Jak jí v tom pomůže Andreas? A co novinář Tom? Jak to ale zvládne žárlivá Leila?

Franzen před námi předestírá prohnilý, o to více efektní svět propojené sociálně-politické dekadence, jež se řítí do nevyhnutelné zkázy. Zajímají vás tajemné výpůjčky nukleárních hlavic? Toužíte po cunnilingu? I to vám americký spisovatel poskytne. Musíte ale vydržet kaskády vybroušených dialogů a myšlenkových pochodů – a především, pozor, nenechat se hned tak brzy unavit!

Svět plný lží a falešných identit máme již dávno pod kůží. S Jonathanem Franzenem ovšem nyní získává i český čtenář unikátní možnost vydrhnout si ji spisovatelským lektvarem Purity, čítajícím pouhých 540 stran! Najde Pip svého otce? Vykonat pro to musí mnoho nebezpečných úkonů a nesvede je bez tápání (tak dojemně juvenilních, že začnete sami váhat, proč jste vlastně nepřistoupili na autorovu upřímnou snahu vás ohromit).

Cesta Franzenovým civilizačním románem Purity je trnitá, lusthauzu srdce ale jde nakonec dosáhnout – navzdory nepřízni počasí hned na několika světadílech. Jen to vyžaduje značné sebezapření, čistou mysl a neskrývaně vášnivý sebezpyt duše hodný doktora Freuda.

Jonathan Franzen: Purity. V překladu Lucie Mikolajkové vydalo nakladatelství Zlín, 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 3 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 6 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled