Recenze: Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny?

Animovaná radost z hravosti - Celovečerní animovaný film má v našich kinech dlouhou tradici, připomeňme například klasika naší kinematografie Jiřího Trnku. Přesto u nás v současné době nevzniká příliš mnoho titulů tohoto žánru, což je s podivem vzhledem k celosvětovým úspěchům animovaných filmů zahraniční produkce. Po čase přichází na plátna kin opět film z domácí produkce s předvídatelným pohádkovým dějem a skvělým výtvarným zpracováním.

Na půdě a ve sklepě

Už úvodní záběr filmu opuštěného rodinného domu určuje prostředí, ve kterém se film odehrává. Zdi obydlí vytvářejí hranici pro řadu mikrosvětů po způsobu zemí a světadílů na planetě Zemi, které se mezi nimi skrývají. Domácnost hrdinů plyšového medvídka Muchy, plastelínového Kotrby, loutkového Krasoně a krásné panenky Pomněnky je však ještě skromnější mezi stěnami starého kufru, odloženého na půdě.

Na první pohled diváka zaujme netradiční výtvarné řešení filmu, kde reálný svět poskytuje pouze kulisy pro pohádkové drama. Především prostředí staré půdy s řadou veteše od starého kufru s řadou domácky ošuntělých obalů, hadrů a nedopitých lahví. Nebo obývací pokoj se stolem a nebezpečnou kočkou či temné zaprášené kotce ve sklepě s množstvím strašidelně pokrouceného harampádí. Postupem času zjišťujeme, že půda je po způsobu „nebe“ domovem řady dobrých postav v čele s naší čtveřicí živě neživých hrdinů, zatímco sklepu naopak vévodí „pekelná" zlá hlava, obklopená vším ošklivým od oka na stopce, přes škvořího doktora, hadrové ptáky nebo plastové figurky se zbraněmi,

Tato rovnováha mezi „nebem“ a „peklem“ v podobě půdy a sklepa je narušena únosem panenky Pomněnky zlou hlavou. Supina hrdinů se vzápětí vydává na záchranné putování z půdy do sklepení. Vzhledem k jejich velikosti jde vlastně o pouť až na samé dno jejich světa.

Mucha, Šubrt, Krasoň a Pomněnka

Zápletka je jasná a její konec jakbysmet. Klasické pohádkové rozvržení sil na dobro a zlo je zde přesně vymezeno a scenáristická invence se zaměřuje především na vykreslení jednotlivých charakterů, v rovině děje není příliš originální. Hlavní postavy jsou představeny prvoplánově jednoduše v přizpůsobení dětskému divákovi, což působí trochu neohrabaně - pomalý, ale rozumný medvídek Mucha, loutkový rytíř Krasoň jako klasický nešikovný bojovník, vzteklý modelínový Šubrt a unyle krásná panenka Pomněnka.

Zaujme nás především sympaticky střelená myš - vynálezkyně Sklodovská (odkaz na polskou vědkyni Marii-Curie Sklodowskou, zabývající se teorií radioaktivity), která připravuje pro hrdiny řadu vynálezů, pomáhající jim k vítězství. Vyniká hlavně její vynález letadla, sestrojený ze starého luxu jako trupu s motorem a příčné lyže po způsobu křídel.

Radost z hravosti

Čím film dominuje a strhává, není jeho stránka obsahová, ale výtvarná a režijní. Od začátku jsme fascinováni šíří Bartovy hravosti, s kterou doslova rozhýbává každý detail v záběru, čímž udržuje diváckou pozornost od začátku do konce. Úvodní sekvence animovaného nádraží je ukázkou bohaté kombinace loutek různých velikostí z odlišných materiálů a roztodivných kombinací, jako je například lokomotiva, složená z řady miniaturních koleček a táhel. Navíc je toto místo s desítkami figur, figurek, mašin i mašinek natolik zaplněno a v pohybu, že vytváří dojem skutečného rušného nádraží.

Tímto ale výtvarná invence zdaleka nekončí. Prostředí sklepa je vykresleno s obdobným důrazem na detail, kde jednoznačně vyniká zlá kamenná busta holé hlavy s brýlemi, mistrně oživená obličejem a mimikou Jiřího Lábuse. Spojení kamenného materiálu s tváří herce vytváří skvělý efekt o sobě. Nadále je sklepní svět oživen množstvím škrábajících ošklivých červíků a larev, kteří v zaprášených kotcích vytvářejí iluzi temného podsvětí. V průběhu putování hrdinů zaujme i motiv vznášejících se polštářů, z kterých sněží po způsobu nebeských oblak.

Pozoruhodná je i režijní šíře využitých materiálů a způsobů animace, který doslova nezná mezí a vytváří bohatě nesourodý sled animované hravosti, na kterou je radost pohledět. Ruka animátora využívá nejen reálné předměty, ale i různé typy hraček od plastových figurek, přes dřevěné a plyšové loutky až po kamennou bustu. Jiří Barta se nebojí do této materiálové směsi navíc vkreslovat například obláčky unikající páry od kotle či řadu dalších ornamentů. Několikrát dokonce přejde tento loutkově animovaný film ve film kreslený například v děsivém medvídkově snu, anebo jsou oba styly kombinovány, kdy v oknech loutkového vlaku vidíme kreslené postavy. Skvěle jsou zpracovány i různé potopy za pomoci vzdouvající se černé mikrotenové folie nebo zrychleně se valícího prádla po způsobu divokých vln.

Na půdě je skvělý dětský animovaný film, který potěší každého diváka svého druhu i rodiče, především ty hravé. Na rozdíl od unifikovaných výpravných titulů americké produkce nabízí umělecky originální koncepci v poctivém českém provedení.

Celkové hodnocení 70%

  • Na půdě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/702/70124.jpg
  • Na půdě zdroj: CinemArt http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/719/71843.jpg
  • Na půdě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/702/70122.jpg
  • Na půdě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/702/70121.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 11 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...