Rastr vítá jaro v Galerii Dolmen

Praha - V prestižní galerii Dolmen /s novým sídlem ve Pštrossově ulici 31, Praha 1/ byla instalovaná tematická výstava výtvarné skupiny RASTR s názvem: RESTART, které funguje úspěšně již šestým rokem, je složeno ze čtyř umělců: tří výtvarníků Miloše Englbertha, Jindřicha Hájka, Jakuba Kándla a jednoho fotografa Jiřího Machta. Vychází ze společného názoru odkazujícího ke klasické realistické malbě. Po úspěšné výstavě IKONA, která se konala na konci roku 2011 v galerii Atrium na Žižkově, přichází umělci tentokrát s jarním tématem obnovy a obrody. Výstava potrvá do 8. června.

Sdružení RASTR: Miloš Englberth /1974/, Jindřich Hájek /1972/ a Jakub Kándl /1973/ vystudovali klasickou malbu na Akademii výtvarných umění v Praze /AVU/ v ateliéru klasických malířských technik u uznávaného malíře, autora objektů a instalací, pedagoga Prof. Zdeňka Berana /1937/. Tři výtvarníci ve své malířské tvorbě využívají také fotografii. Jiří Macht /1977/ je absolventem katedry fotografie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze /FAMU/. Na výstavách RASTRU dochází k zajímavé konfrontaci fotorealistických maleb tří výtvarníků se skutečnými fotkami jednoho fotografa. Doplňkem je i dílo Jakuba Kándla, který spektrum médií rozšiřuje svými počítačovými tisky. 

V atmosféře probouzející se jarní přírody a tématu věčného koloběhu znovuzrození samotní členové RASTRU v tomto roce přispěli novým životem dvou potomků. Téma dětského světa tak nezadržitelně prosakuje zejména v díle Jindřicha Hájka, nyní již dvojnásobného otce. RESTART je ovšem chápán na výstavě nejen v této rovině. Apokalyptické vize Miloše Englbertha naopak postrádají optimismus a pokládají otázku, zda lidé nezašli ve své pýše příliš daleko a nečeká nás na konci roku RESTART v podobě bolestné civilizační katarze. Jiří Macht nám zase nastavuje zrcadlo, a to doslova a do písmene. Na jeho zrcadlových tiscích, které vytvářejí až holografické efekty, se odráží i divák a díky tomu je nedobrovolně součástí fotografických kompozic. V dílech Jakuba Kándla se prolínají témata post-apokalyptických krajin a prostorů obydlených přízraky, kde však občas začíná bujet jarní vegetace. Vidíme zde obrazy „nových“ lidí, kteří jednak odkazují na téma biomechaniky H. R. Gigera, avšak s aspekty jakési „tribal“ kultury. 

RESTART vnímaný jako nový začátek vychází z pocitu, že dnešní doba přehodnocuje zažitá dogmata. Krize kapitalismu, o které se nyní hovoří a ztráta jistot v moderní západní společnosti, tak vyvolává neodbytný pocit, že se musí něco změnit, je třeba začít znovu - vystavět současnou společnost na nových základech. RASTR reaguje na toto společenské klima po svém a chápe „jaro“ jako symbol nového začátku, ať už bude jakýkoli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vývoj umění osvobozuje.“ Stoletý Milan Grygar stále hledá a nalézá

Malíř, grafik a ilustrátor Milan Grygar se 24. října dožívá rovných sta let. I v tomto úctyhodném věku tvoří, podílí se na přípravách výstav, přičemž ta poslední se odehrála v roce 2019 ve Veletržním paláci. Zároveň vždy, když něčeho dosáhl a zcela vyčerpal dané možnosti, se přesunul dál, nikdy nezůstával na místě. Významné jubileum je důvodem se za dosavadním Grygarovým hledačským dílem ohlédnout.
před 16 hhodinami

VideoFontaines D.C. se vyzpívali z digitálního dopaminu

Slovy jako bezchybné, majestátní a úžasné nebo také obrovské vítězství referují některá britská média o novém albu irské rockové pětice Fontaines D.C. Na nahrávce Dopamine Chamber je tíží celospolečenská závislost na digitálním dopaminu. Zhroucení úlohy sociálních sítí nebo rozpad tradičních hodnot předkládá kapela s chladnou bezútěšností. Nové skladby představí kapela na konci října i naživo v Praze.
23. 10. 2026‌‌

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
23. 10. 2026‌‌

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
22. 10. 2026‌‌

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
22. 10. 2026‌‌

Hon na čarodějnice? Nástroje AI hledají spisovatele, kterým pomohla AI

Kanaďan Thélyson Orélien, Zimbabwan Simbarashe Kundizeza, Američanka H. M. Wolfeová. Všichni tito spisovatelé mají jedno společné: čelí nařčení, že program na rozpoznání AI textů označil jejich beletristická díla jako napsaná pomocí umělé inteligence. Některé z nich obvinění ze spolupráce s umělou inteligencí stálo možnost získat prestižní literární ceny nebo milionové smlouvy s nakladateli. Množství příkladů dosvědčuje rostoucí nejistotu ohledně autorství, s níž se literatura bude muset vypořádat.
22. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.