Pavel Šrut: Lichožrouti jsou celosvětový problém

Praha - Česká televize bude ode dneška do 17. dubna v dvouminutových medailonech představovat autory a díla nominované na cenu Magnesia Litera. Jedním z nich je i básník, překladatel a autor písňových textů Pavel Šrut (* 1940). Nominaci na cenu za nejlepší knihu pro děti a mládež si vysloužil svým románem Lichožrouti o záhadných tvorech, kteří se živí ponožkami. Z páru ovšem vezmou vždy jen jednu. Ceny Magnesia Litera budou předány 18. dubna.

Kdo jsou lichožrouti?

Postavy, které žijí ukryty v každé domácnosti. Jsou to tvorové, kteří nám berou jednu ponožku. Lichožrout bere zásadně vždy jen jednu, takže nám zbude jen jedna lichá.

Inspirace ke knize pochází nejspíše ze života…

Ze života, ano, a navíc jsem dělal i takový průzkum, který ukázal, že ztráty ponožek jsou celosvětový problém.

Čím je pro vás Magnesia Litera?

Kdyby to byla cena Coca-Coly, asi bych byl nominovaný neprávem, protože Coca-Colu nepiji. Ale Magnesii občas ano. Myslím, že Magnesia Litera je dobrá cena, která zviditelňuje autory a knihy.

V čem je pro vás jiné psát pro děti?

Byla to docela práce a dost nebezpečná navíc, s lichožrouty by si člověk neměl moc zahrávat. Na druhou stranu to také byla ohromná zábava a zvláštní způsob návratu do dětství. Člověk když píše, dostane dětské oči a stane se na chvíli dítětem. To je vždy úleva od starostí.

Zkusíte třeba i jiný žánr?

V poslední době píšu hlavně pro děti. Společně s ilustrátorkou Galinou Miklínovou, která se mnou často spolupracuje i na textu. Teď mám na stole připravené rozpracované pokračování Lichožroutů. Hlavní hrdina Hihlík se vydá do Afriky, aby našel své rodiče, misionáře, kteří se tam starají o hladovějící lichožrouty. V Africe lidé totiž bohužel chodí dost často v sandálech naboso nebo docela bosky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 9 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 9 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 11 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 14 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 20 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...