Teplo, lidské i od kamen, panáky vodky, venku mlha a meluzína. Domácká idyla. Premiéra nové hry Petra Kolečka Padesátka v malostranském A studiu Rubín v režii Vojty Kotka. Sedíme v dobře vytopené Lesní boudě. Z Rádia Smědava zpívá horal Janek Ledecký. Horalky jsou vystavené v polici nad barem, vedle limonád. Nad tím vším visí (jako památka i hrozba) běžkařská hůlka dědy Bulána.
Prolhaný Famfulík z Albrechtovky svádí jednu babu za druhou. Dřevěné běžky Visu Extra křižují naše vzpomínky na lyžařské výlety z let, kdy se večer na parketě střídaly staré hity a fešný vedoucí chaty Rokytka Milan si nás už pamatoval… Scénografka Adriana Černá to udělala moudře, proč utrácet za dekorace, když se dá v Rubínu hrát přímo na baru. Stačilo pár malých úprav a iluze je dokonalá. Autentický zážitek umocní projekce spoře oděných vyzrálých dam, manželek vlekařů, rolbařů a členů horské služby.
Název Padesátka je víceznačný. Odkazuje k ikonickému běžkařskému závodu na 50 km, který se prvně konal v osmašedesátém. Naráží také na jistou erotickou skutečnost příběhu, protože mladý Jura Bulán (Jakub Prachař) obšťastňuje všechny padesátnice v blízkém okolí. Jeho svérázný otec Pavka (Ondřej Pavelka), vášnivý běžkař, sní marně o tom, že syn naváže na rodinnou tradici a Jizerskou padesátku jednou doběhne celou, podobně jako Jan Hilský (Marek Taclík), který se na chatě nečekaně objeví a má skvělý závodní čas 3,8!
Námět „mrazivého dramatu z jedné jizerské chaty“ vznikl v šatně divadla ve Vrchlabí, kdy před představením Federer-Nadal napadlo Jakuba Prachaře s Markem Taclíkem, že by bylo pěkné zahrát si také hru o běžkách. „Dědova zlomená hůlka je takovej jizerskej Excalibur,“ spílá synovi chatař Pavka, vynálezce důmyslné Bulánovy rozdvojky, umožňující běžkařům bezpečně čůrat pod jégrovkami. Sportovní legendy se předávají z generace na generaci a rituál voskování lyží je posvátný. „Já se nechci hádat… přijedu jednou za rok,“ křičí Jura. „A vždycky mě nasereš,“ odpoví Pavka Bulán.
Ondřej Pavelka coby Pavka je typem horala, který se navenek pevně drží svých zásad. Sprostá slova od něj znějí opravdově, téměř láskyplně. Když mužně sevře druhého v hněvu, stisk cítíte. Jakubu Prachařovi role Jury neobyčejně sedne. Jak líčí své úspěchy u starších žen, najednou zapomenete, že ho znáte z moderátorských vod televize. Jan Marka Taclíka herecké puzzle precizně doplňuje proměnami psychických stavů i energie. Herci zabydlují známý prostor, který - s pomocí světel - nově přestavují. Silně působí třeba scéna, kdy Jura sedí na lavici a Jan je zkroušený v nasvícené chodbě u šatny a toalet. Vzápětí se jejich nálady prudce změní.
Otec se stydí za to, že si jeho syn nebere v intimním gustu žádné servítky, dokonce se nezarazí ani před invalidní ženou hajného. Rolbařům se Pavko také nemůže podívat do očí, nejezdí kvůli tomu rolbou a zásoby tahá na Lesní až z Bedřichova na zádech. „Krosna, kterou vláčí na svých bedrech, je čím dál tím těžší. Ne proto, že by horalek, rumu na grog nebo párků bylo víc. Ale proto, že na Pavka stále více a více doléhá tíha těžkého osudu Bulánových,“ komentují tvůrci.
Se scenáristickými nápady Petra Kolečka se aktuálně potkáváme také na televizní obrazovce (Okresní přebor, Čtvrtá hvězda, Marta a Věra), podle jeho hry Zakázané uvolnění právě vzniká film v režii Jana Hřebejka. "V Padesátce jsme se především snažili zachytit horskou atmosféru se vším, co k tomu patří. S místní nostalgií i hovadstvím," říká autor, který v den premiéry oslavil třicetiny.
Na první reprízy Padesátky, která dojme i pobaví, se můžete do A studia Rubín vypravit 1. a 8. dubna, vždy od 19:30.
