Přesně před 50 lety uvedlo brněnské divadlo Husa na provázku svoji první veřejnou inscenaci. Experimentální scéna, kterou založili mladí divadelníci, literáti, filozofové a skladatelé, se divákům otevřela v roce 1968 v dnešním Domě umění. Právě tam divadelníci vzpomínali, ale zároveň i debatovali o budoucnosti Provázku. Slavnostní Den husy vyvrcholil večerním komponovaným programem pod taktovkou režiséra Břetislava Rychlíka.
Padesát let od prvního představení. Provázek slavil Den husy
V den oslav zpřístupnili divadelníci ve svém někdejším působišti jednodenní výstavu o historii souboru. Panely připomínají každou z padesáti sezon, expozice je složená z fotek, plakátů, divadelních programů a dalších památek na osobnosti, inscenace, zájezdy a další výjimečné události.
Prim hraje pět osobností, které divadlo formovaly. Jsou to režiséři Zdeněk Pospíšil, Peter Scherhaufer, Eva Tálská, Vladimír Morávek a herec, mim a režisér Boleslav Polívka.
Bolek Polívka patří mezi osobnosti spjaté s Provázkem
Na fotkách se ale objevují i méně známé postavy, stejně jako tváře herců a hereček, kteří Provázkem prošli, ale proslavili se později jinde, třeba v pražských divadlech a ve filmu. Je to případ Karla Heřmánka, Jiřího Bartošky, Jany Švandové a mnoha dalších.
„Hostů přijede slavit asi 140, a to i těch svázaných právě s počátky divadla,“ řekl prozatímní umělecký šéf divadla Miroslav Oščatka s tím, že oslava provází diváky celou historií.
Je to explozivní, živé divadlo, které se nebojí vstupovat do prostorů, do kterých normálně divadlo nejde. Uchopuje věci netradičním způsobem, a to nejen divadelní texty, ale prózu, poezii nebo lidové umění. No a v neposlední řadě je to divadlo angažované, které se nebojí vymezit proti politické nebo společenské situaci, nejen v tom je unikátní.
Divadlo je po vynuceném odchodu Vladimíra Morávka bez uměleckého šéfa
Odpolední program oslav se v Domě umění města Brna nesl v duchu odborného debatování o budoucnosti Provázku. Divadlo totiž stále nemá po loňském vynuceném odchodu Vladimíra Morávka uměleckého šéfa. Město jej hledá spolu s ředitelem zastřešujícího Centra experimentálního divadla, což je pozice, kterou na konci sezony opustí Petr Oslzlý.
Oslava vyvrcholila večerním komponovaným programem v nynějším sídle divadla na Zelném trhu. Režisérské taktovky se ujal Břetislav Rychlík. Vystoupení před vyprodaným sálem zakončila provázkovská kapela s hosty. Do divadla zavítalo množství jeho někdejších členů a spolupracovníků.
Počátky divadla se počítají od podzimu roku 1967, kdy se dala dohromady skupina mladých umělců kolem dramaturga Bořivoje Srby, aby na nové scéně realizovala své názory na podobu divadla. Do názvu si uskupení vypůjčilo knihu libret brněnského spisovatele Jiřího Mahena. Její předmluva se stala i mottem souboru: „Vzal člověk husu a uvázal ji na provaz. Vykročila husa a vzala člověka na procházku. Pojď!“ Divadlo témata hledalo především v původně nedramatických textech. Prvním představením byla montáž Panta Rei aneb Dějiny národa českého v kostce podle Milana Uhdeho. Velkou oblibu získal „Provázek“ především v 70. a 80. letech. Spojen je se jmény režisérů Zdeňka Pospíšila a Petera Scherhaufera, skladatele Miloše Štědroně, z herců pak v obecném povědomí nejvíce s Bolkem Polívkou a Miroslavem Donutilem. K nejúspěšnějším (a nejznámějším) inscenacím pak patří Šašek a královna, Balada pro banditu anebo Babička.
Divadlo Husa na provázku