V Moskvě, Petrohradě a Nižním Novgorodě uvádějí klubová kina na přelomu září a října retrospektivu filmů režiséra Jiřího Menzela. Osobně ruským divákům představuje Rozmarné léto, Skřivánky na niti nebo oscarové Ostře sledované vlaky. Setkává se také se studenty filmových akademií.
Snímky československé nové vlny šedesátých let nejsou v Rusku neznámé. Díky retrospektivě se s nimi může seznámit i generace mladých diváků. „Jsem rád, že moje filmy ještě někoho zajímají. Dělá mi to dobře,“ přiznává Jiří Menzel.
V Moskvě jeho filmy ve spolupráci s Českým centrem uvádí kino Pionýr jako součást dlouhodobějšího projektu. Autoři už mají vyzkoušené, že na české filmy návštěvníci chodí. Loni zde například promítali tvorbu Věry Chytilové.
Menzel „tak neví“ i v ruštině
Jiří Menzel se ruským divákům nepředstavuje jen jako režisér a herec, přidal ještě profesi spisovatele. V Rusku pokřtil také svou knihu nazvanou Tak nevím. Soubor zamyšlení a komentářů, které publikoval v českých novinách, přeložila do ruštiny Viktoria Levitová. Je přesvědčená, že kniha si zde čtenáře najde. Stejně jako nepochybuje, že Rusům bude Menzelův způsob psaní blízký a bez problémů ho pochopí. „Křehký styl, který cítíme z jeho filmů, se dá najít i v jeho knize,“ říká.
Generace českých filmových tvůrců, ke které Jiří Menzel patří, je mezi ruskými diváky nejznámější. Snímky mladších režisérů zdejší publikum téměř nezná. Brzy se to ale má změnit – místní artová kina plánují uvést filmy Hřebejka, Svěráka nebo Renče.
