OBRAZEM: V šatníku agenta z NDR. Praha vystavuje tajné manuály Stasi

Praha/Berlín - Správný příslušník Stasi nosil beranici. A k ní sluneční brýle. A falešný knír navrch. S manuály východoněmecké státní bezpečnosti se nyní může seznámit i české publikum, a to v budově pražského Goethe-institutu, kde ode dneška probíhají projekce originálních fotografií východoněmecké tajné policie.

Za projektem stojí Simon Menner, šestatřicetiletý vizuální umělec z Bádenska-Württemberska. V archivech východoněmecké tajné policie strávil více než dva roky a pro potřeby své projekce sesbíral bohatý obrazový materiál; jeho součástí jsou i vizuální manuály pro příslušníky Stasi, které dávaly detailní návod toho, jak má být agent oblečen, aby nebudil přílišnou pozornost, jaké má nosit paruky, jak upravovat vousy nebo jaké požívat signály, sedí-li v osobním voze.

„Fotografie ukazují skutečné tajné agenty, jak si nasazují paruky a umělé kníry, nacvičují boj z blízka, oslavují či fotografují sami sebe,“ uvádí Tomáš Moravec z Goethe-Institutu - a právě v sauně někdejšího východoněmeckého velvyslanectví se s bizarním svědectvím NDR může seznámit i české publikum. Projekce fotografií se zde koná od 29. září do 9. října vždy od 17:00 do 18:00 hodin. V tištěné podobě jsou fotografie vystaveny v Café NoNa při Nové scéně Národního divadla.

Signalizace agentů Stasi
Zdroj: ČT24/Goethe Institut

Stasi?

Stasi ve východním Německu fungovala od roku 1950 jako obdoba české StB a její název je odvozen od oficiálního názvu Ministerium für Staatssicherheit (Ministerstvo státní bezpečnosti). Bývala označována jako Štít a meč strany a její dosah neměl obdoby. Placených spolupracovníků měla na konci své existence 91 tisíc - k tomu 189 tisíc neoficiálních. Stala se tak nejsilnější a největší tajnou službou v poměru k počtu obyvatel v dějinách, protože jeden agent hlídal jen 180 občanů. Sovětská KGB měla jednoho agenta na 595 občanů a nacistické Gestapo pouze jednoho zaměstnance na 8 500 lidí.

2 minuty
Jak se školili tajní agenti?
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 14 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 14 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 16 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 19 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...