Praha – Za vybudování filmových ateliérů na Barrandově i společnosti Lucernafilm mohou filmaři vděčit Miloši Havlovi. Strýc bývalého prezidenta se stal námětem knihy Krystyny Wanatowiczové. Na počest zakladatele „českého Hollywoodu“ bude kino Lucerna v pondělí promítat celý den archivní filmy.
První klapka padla v barrandovských ateliérech v lednu roku 1933. Filmem Vražda v Ostrovní ulici začala osmdesátiletá historie studia, které se dokázalo proslavit i ve světě. A nezdá se, že by snad měla šťastná série končit. Za myšlenkou vybudovat studio stojí Miloš Havel.
O dnešním rozsáhlém objektu však nemůže být řeč. Ateliéry původně sídlily v Korunní ulici na Vinohradech v jediné dřevěné boudě. Pro němý film prostory stačily. Zvukové natáčení však neustále rušil průjezd tramvají.
Na Barrandově posléze Milošův bratr Václav vystavěl kopii americké vilové čtvrti a za necelý rok zde vyrostly ateliéry, kterým se přezdívalo „český Hollywood“ - který podobně jako ten originální stojí na kopci. Jeho prvorepublikový lesk však ukončila okupace, Němci na Barrandov přesunuli říšskou výrobu filmů. A Havel jim - pod podmínkou, že se budou dál točit české filmy - ateliéry prodal.
„Miloš Havel nebyl aktivním přisluhovačem nacistického režimu - naopak, ve firmě se mohl otevřeně kritizovat režim a on sám pomohl řadě lidí ze spárů gestapa,“ říká autorka Havlovy biografie Wanatowiczová. Po válce i tak skončil ve vězení za kolaboraci. Tamní pobyt ho ale udolával. V padesátých letech proto uprchl za hranice a na svůj Barrandov se už nikdy nepodíval.
