Marek Ther chce zachránit sudetoněmecký dialekt

Praha - Zejména odvahu překonávat společenská tabu a předsudky ocenila porota Ceny Jindřicha Chalupeckého na tvorbě letošního laureáta. Videoartový umělec Marek Ther se často dotýká tabuizovaných témat, a jeho práce jsou proto mnohdy vnímány jako kontroverzní a provokativní. To platí i o jeho vítězném videu zpracovávajícím sexuální násilí na dětech v oblasti bývalých Sudet.

„Snažím se to divákům nějak zprostředkovat, aby rozuměli. Samozřejmě někdy se to nemusí povést, někdo to třeba špatně pochopí, ale nechávám to otevřenější, aby si našli nějakou cestu,“ poznamenal Ther v pořadu Před půlnocí ke své videoartové tvorbě. Zabrousí v ní často do oblastí, na něž jsou mnozí citliví – ke queer tematice nebo, jako ve svých posledních počinech, k osudu sudetských Němců, k němuž má blízko díky historii rodiny svého otce.

Způsob, jakým sudetoněmecké téma ve spojení se sexuální agresí vůči dětem zpracoval ve videu pro finále Chalupeckého ceny 2011, oslovilo pozitivně odbornou porotu, která se na vítězi jednomyslně shodla, méně jednoznačně kladně už ho přijala laická veřejnost. Kvůli videu Das wandernde Sterlein (Putující hvězdička) prý dokonce jeden z návštěvníků na Centrum současného umění DOX, kde je Therův počin vystaven, podal trestní oznámení kvůli šíření pornografie.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

„Nemyslím, že by bylo až tak šokující,“ namítá Ther. Svými pracemi se snaží vyprávět příběhy – posun k narativnější formě, bližší filmu, je také důvod, proč opustil malbu, kterou původně studoval. Příběh Putující hvězdičky si vymyslel, ale při natáčení v bývalých Sudetech se od místní pamětnice, Němky, jež příběh ve videu vypráví, dozvěděl, že se skutečně stal.

Téma sudetských Němců se objevuje i ve dvou videích – Pflaumen a Bei dem…, které v rámci prezentace nominovaných na Chalupeckého cenu promítal v severočeských Kytlicích. „Byl jsem příjemně překvapený, jak se místní zajímají o historii,“ poznamenal k této své zkušenosti Ther. Překvapil ho i poměrně velký zájem o projekci, přestože většina z účastníků o existenci Ceny Jindřicha Chalupeckého, udělované výtvarným umělcům do 35 let, nejspíš netušila.

Sudetoněmecké téma se Ther nechystá ještě opustit. „Chtěl bych kulturu, která vymírá, ten mrtvý dialekt, nadále používat,“ vysvětlil. Sudetská němčina, která je jediným jazykem třeba Putující hvězdičky, tak zazní i v připravovaném videu pro listopadovou výstavu v pražské Galerii Václava Špály.

„Příběh se bude odehrávat na konci 20. nebo 30. let, ještě nevím, a bude o vztahu dcery s matkou,“ prozradil umělec. Stopáž jeho příštího počinu bude zas o něco delší než předcházejících videí  – zhruba padesátiminutová. „A pak bych zkusil nějaký celovečerák,“ plánuje Ther.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vývoj umění osvobozuje.“ Stoletý Milan Grygar stále hledá a nalézá

Malíř, grafik a ilustrátor Milan Grygar se 24. října dožívá rovných sta let. I v tomto úctyhodném věku tvoří, podílí se na přípravách výstav, přičemž ta poslední se odehrála v roce 2019 ve Veletržním paláci. Zároveň vždy, když něčeho dosáhl a zcela vyčerpal dané možnosti, se přesunul dál, nikdy nezůstával na místě. Významné jubileum je důvodem se za dosavadním Grygarovým hledačským dílem ohlédnout.
před 18 hhodinami

VideoFontaines D.C. se vyzpívali z digitálního dopaminu

Slovy jako bezchybné, majestátní a úžasné nebo také obrovské vítězství referují některá britská média o novém albu irské rockové pětice Fontaines D.C. Na nahrávce Dopamine Chamber je tíží celospolečenská závislost na digitálním dopaminu. Zhroucení úlohy sociálních sítí nebo rozpad tradičních hodnot předkládá kapela s chladnou bezútěšností. Nové skladby představí kapela na konci října i naživo v Praze.
23. 10. 2026‌‌

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
23. 10. 2026‌‌

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
22. 10. 2026‌‌

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
22. 10. 2026‌‌

Hon na čarodějnice? Nástroje AI hledají spisovatele, kterým pomohla AI

Kanaďan Thélyson Orélien, Zimbabwan Simbarashe Kundizeza, Američanka H. M. Wolfeová. Všichni tito spisovatelé mají jedno společné: čelí nařčení, že program na rozpoznání AI textů označil jejich beletristická díla jako napsaná pomocí umělé inteligence. Některé z nich obvinění ze spolupráce s umělou inteligencí stálo možnost získat prestižní literární ceny nebo milionové smlouvy s nakladateli. Množství příkladů dosvědčuje rostoucí nejistotu ohledně autorství, s níž se literatura bude muset vypořádat.
22. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.