Přes tisíc let české historie se vměstnalo do Císařské konírny na Pražském hradě. Návštěvníci procházejí Labyrintem dějin českých zemí „pozpátku“ – ze současnosti se vracejí do dávných časů. Zlomové okamžiky připomínají významné předměty a dokumenty, od smlouvy o vstupu Česka do Evropské unie přes žádost kata Mydláře až k nejstarší dochované listině dokládající existenci českého státu.
Retrospektivní cestu českými dějinami otevírají dva dokumenty důležité pro samostatné Česko: přístupové smlouvy do NATO a Evropské unie. K vidění jsou ale pouze stránky s podpisy, celé smlouvy, které mají tisíce stránek, se totiž archivují digitálně a těžko by je šlo vystavovat.
Výstava je součástí projektu Založeno 1918 připomínajícím sté výročí vzniku Československa. Událost dokumentuje takzvaná Washingtonská deklarace, tedy „prohlášení nezávislosti československého národa jeho prozatímní vládou“.
Impulsem k jejímu sepsání byl návrh císaře Karla I. na federalizaci Rakouska-Uherska. V Císařské konírně je k vidění originální koncept deklarace, kterou sepsal ve Spojených státech se svými spolupracovníky Tomáš Garrigue Masaryk. „Všechny škrty nebo přepisy mezi řádky jsou psány jeho rukou,“ upozorňuje autorka výstavy Emílie Benešová.
Až ke knížeti Vladislavovi
Dvacáté století dokumentuje také zakrvácená košile Františka Ferdinanda d'Este, následník rakousko-uherského trůnu ji měl na sobě při sarajevském atentátu v roce 1914. Návštěvníci si také mohou přečíst dálnopis Reinharda Heydricha, v němž popisoval první opatření v Praze po svém nástupu do funkce zastupujícího říšského protektora.
Dále v čase pak lidé narazí například na žádost kata Jana Mydláře o proplacení popravy jednadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí v roce 1621 či na Zlatou bulu sicilskou. Nejvzácnější a nejstarší listinou je na výstavě Vladilavovo privilegium, 860 let starý důkaz existence českého státu. Knížeti Vladislavovi ho udělil římský císař Fridrich I. Barbarossa.
Vzácné privilegium je k vidění v originále, po měsíci od začátku výstavy ho ale – stejně jako Washingtonskou deklaraci – nahradí kopie. Naopak jiné exponáty, které jsou nyní zastoupeny kopiemi, budou později vyměněny za původní listiny. Důvodem je velká citlivost archivních dokumentů, nemohou být vystaveny světlu a vlhkosti po celou dobu trvání výstavy, tedy do 1. července.
Autoři Labyrintu dějin českých zemí chtěli podle svých slov v návštěvnících vzbudit dojem, že opravdu prošli časovou branou do jiného historického období. Tento dojem navozují například autentické zvukové záznamy, dobové obrazy nebo sledování televizního zpravodajství z dob socialistického Československa v retro křeslech. Lidé si také mohou na dotykových obrazovkách vyzkoušet, jak se psalo v dávných časech.
Založeno 1918: tisíce exponátů připomenou výročí
Projekt Založeno 1918, který se programem Hradu prolíná po celý rok, otevřela výstava V základech státnosti. Trvala pouhých pět dní a také představila originály vzácných listin. Mimořádný zájem vzbudilo také následující vystavení českých korunovačních klenotů.
Vrcholem projektu bude od 10. května do 31. října představení tisícovky exponátů pod názvem Doteky státnosti. Mezi nimi Řád Bílého lva či dopisy Milady Horákové. Program uzavře Stráž na Hradě pražském (od 28. června do 31. října).
