Juraj Jakubisko: To život za mě přehazoval výhybky

Praha - Režisér Juraj Jakubisko v pětasedmdesáti letech knižně bilancuje, ale zároveň ho čeká natáčení jeho možná nejvýpravnějšího filmového projektu. Zachytit v něm chce počátky Slovanů. Ke svým začátkům se vrátil v knize Živé stříbro.

13 minut
Rozhovor s Jurajem Jakubiskem
Zdroj: ČT24

„Když jsem byl malý chlapec, matka rozbila teploměr, vysypaly se z něj takové kuličky a já nevěděl, co to je. Byla to rtuť a matka mi řekla: To je živé stříbro, je jako ty,“ vysvětluje název své autobiografie Jakubisko. Živé stříbro je ale zatím jen první ze tří plánových životopisných titulů, které by prý měly obsáhnout celý Jakubiskův příběh o tom, „jak se dokoulel z poslední vesnice horách až do celého světa“.

První část končí zákazem, kvůli kterému nemohl Jakubisko po srpnu 1968 točit hrané filmy. „Vyhodil jsem po dopsání takových dvacet kapitol, protože bych jinak vypadal jako Baron Prášil. Magický realismus existuje, byly mezi nimi nádherné okamžily, ale on by mi je nikdo nevěřil. Měl jsem pestrý život, to život za mě přehazoval výhybky a vyráběl takové náhody,“ uvedl ke knize režisér. Životní etapa, kterou popíše v druhé autobiografii, prý je nejfantastičtější. Ta třetí zachytí vzpomínky nedávné, události z počátku 21. století.

Jakubisko se chystá na Slovany

Možný je i vznik Jakubiskova velkolepého projektu, jímž se zaobírá už několik let - historického filmu o Slovanech. „Je o slovanských kořenech. Málokdo ví, že Slované byli kdy největší kmen v Evropě, větší než Frankové nebo Germáni,“ prozradil o filmu, jehož děj se odehrává v devátém století. „Je to dramatické a krásné, protože to je období přechodu z pohanství, první magie do křesťanství, které má určitou zákonitost.“

Snímek s rozpočtem bezmála půl miliardy korun chce Jakubisko začít točit v zimě, natáčet se bude na Slovensku a v Česku, ale také třeba ve Finsku. Dokončen by měl být příští rok na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...