Náchod - Na Masarykově náměstí v Náchodě byla slavnostně odhalena lavička Josefa Škvoreckého. Poctu místnímu rodákovi vytvořil sochař Josef Faltus ze Záryb u Kostelce nad Labem. Lavička s realistickou sochou spisovatele v nadživotní velikosti nabízí kolemjdoucím dvě místa k sezení, podstavce tvoří hřbety jeho knih. Spisovatel rodné město zachytil v několika knihách, vedle Prima sezony v Příběhu inženýra lidských duší nebo ve Zbabělcích.
Autor figuru vytvořil podle jedné fotografie Josefa Škvoreckého, která zachycuje typickou uvolněnou polohu. Lavička je z litiny, aby na ní nevznikala vyhlazená místa. „Je to poslední tečka za rekonstrukcí celého náměstí, kterou jsme platili z vlastních prostředků bez jakékoliv dotace,“ uvedl starosta Jan Birke. Lavička stála přes 800 tisíc korun. Podle starosty to sice není malá částka, ale u uměleckého díla se nelze dívat jen na peníze.
Slavnostní odhalení doprovázely koncerty, naplánovaná je procházka po stezce Josefa Škvoreckého se zastávkami na místech zmiňovaných v jeho knihách. Jsou vyznačeny kovovými tabulkami v dlažbě. V pivovaru bude také k vidění oživlá scéna z románu Zbabělci. Již v dubnu byla na Staroměstském hřbitově v Náchodě odhalena pamětní deska Škvoreckého ve tvaru otevřené knihy. Je umístěna na hrobě rodiny Škvoreckých.
Josef Škvorecký se narodil 27. září 1924. Rané okouzlení literaturou, jazzem a dívkami mu vydrželo po celý život. Přežil totální nasazení a po válce vystudoval filozofii a angličtinu na Karlově univerzitě. Pracoval coby pedagog nebo redaktor v nakladatelství. Literárně prorazil roku 1958 románem Zbabělci, který způsobil politický skandál.
V 60. letech mu vyšla mimo jiné díla Legenda Emöke, Konec nylonového věku, Hořkej svět či Lvíče. V roce 1969 odešel s manželkou Zdenou Salivarovou do exilu v kanadském Torontu. Jejich prvním počinem ve vlastním nakladatelství byl Škvoreckého román Tankový prapor. Ke stěžejním dílům se řadí i romány Mirákl a Příběh inženýra lidských duší.
Škvorecký v exilu pracoval jako profesor americké a moderní anglické literatury na Torontské univerzitě, dlouhá léta vedl kurzy tvůrčího psaní a překládal. Zásadní stopu v české kultuře zanechalo hlavně společné dílo manželů Škvoreckých, torontské nakladatelství Sixty-Eight Publishers, které vydávalo českou exilovou a samizdatovou literaturu.
