Jolanta si zpívá se Slavíkem a Rusové se v Národním drží za ruce

Nahrávám video

Jedna premiéra nestačí,  pražské Národní divadlo chce víc. A proto během čtvrtečního večera uvede pod taktovkou jednoho z nejžádanějších britských dirigentů Jana Lathama-Koeniga hned dvě pohádkové opery Jolantu a Slavíka . Šéf orchestru diváky zavede k hudbě dvou generací ruských skladatelů - Petra Iljiče Čajkovského a Igora Stravinského.

V tomto nádherném divadle cítíte tíži dějin hudby. Často jsem dirigoval ve Státní opeře, myslím ale, že tady je velmi výjimečná atmosféra, nejspíš proto, že to bylo české Národní divadlo. Státní opera byla spíš německým domem.
Jan Latham-Koenig
Dirigent

První opera Stravinského a naopak poslední Čajkovského pocházejí ze zcela odlišných hudebních světů. „Jolanta se ještě nese v duchu romantické noblesy, kterou známe z autorových oper, baletů a symfonií, zatímco o dvacet let mladší Slavík již v sobě spojuje kouzlo impresionismu s hřmotným expresionistickým výrazem,“ upřesňují divadelníci. Tvůrci se díla rozhodli spojit, protože v sobě navzdory mnohým odlišnostem snoubí pohádkové téma.

Když umírající císař potká slepou princeznu

Čínský císař Igora Stravinského žijící v izolaci luxusní klícky nic netuší o krásách okolního světa plného přírody. Od jeho nevědomosti ho osvobodí teprve až zpěv obyčejného slavíka. Opera tak otevírá dialog nad životem a smrtí. Slavík je navíc sondou do vývoje skladatelovy hudební tvorby. První akt napsal na začátku kariéry. Pak Slavíka odložil a dopracoval ho mnohem později, kdy už jasně definoval svůj styl. 

Po přestávce se na jeviště připlete zcela nová situace v podobě slepé princezny Jolanty Petra Iljiče Čajkovského. Vlivem otce tráví čas v zahradě obehnané zdí, aby se jí nedotýkaly věci, o něž kvůli nevidomosti přichází. Blaženou nevědomost však naruší rytíř Vaudémont, který v ní vzbudí touhu vidět.

Dirigent Jan Latham-Koenig povede Orchestr Národního divadla poprvé. Obě opery však mají další společný faktor: na prknech Národního divadla se představí vůbec poprvé v historii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získal v Benátkách film Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
před 12 mminutami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 1 hhodinou

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 15 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
včera v 16:35

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
včera v 14:23

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.