I cesta může být cíl. Mňága a Žďorp chtěli před 30 lety jen ohromit kamarády z gymplu

Nahrávám video

Made in Valmez je nejen název alba, ale platí to i pro autora desky, kapelu Mňága a Žďorp, která má kořeny ve Valašském Meziříčí. Na tamním festivalu skupina pod tímto názvem vypůjčeným ze slezského dialektu poprvé vystoupila v červnu před třiceti lety. Výročí s fanoušky oslavuje v prosinci na třech velkých koncertech.

Made in Valmez vyšlo v roce 1991 a obsahovalo jeden z největších hitů Mňágy – Hodinový hotel. Ke skladbám, které se jejich fanouškům hned vybaví, patří bezesporu i Spaste svoje duše, I cesta může být cíl nebo Písnička pro tebe.

„To už je setrvačnost“

Na začátku kapela neměla nijak velká očekávání, rozhodně nemyslela na oslavu třiceti let existence. „Spíš jsme plánovali, že uděláme koncert, na kterém ohromíme kamarády z gymplu. To byl první veliký cíl a podařilo se ho uskutečnit. Co bylo dál, to už je setrvačnost,“ tvrdí frontman Petr Fiala, který jediný je členem Mňágy celé tři dekády.

Víc než změna režimu a technický vývoj do jejich popularity zasáhl mystifikační dokument Mňága – Happy End, o skupině jej v roce 1996 natočil Petr Zelenka. Podobně o pár let později diváky mátl filmem Rok ďábla o písničkářích Jarku Nohavicovi a Karlu Plíhalovi a kapele Čechomor. 

„Od té doby jsme měli pořád v šatně jablka,“ vzpomíná Fiala, k čemu vedla scéna, v níž tvrdí, že vydavatelství hudebníkům mohlo podle smlouvy nařídit, aby se živili jen ovocem. „Byla to zábavná mystifikace,“ oceňuje Fiala, „a lidé mají ještě teď tendenci všem těm vymyšleným ptákovinám věřit.“

Od Made in Valmez k Made in China

Mystifikací ale není, že jedno ze svých alb natočila kapela v Číně. Na rozdíl od debutu je tedy Made in China. Na natáčení Mňága před třemi lety vybrala finance prostřednictvím crowdfundingové kampaně. A i když za třicet let hráli její členové v mnoha zemích, Čína na ně udělala největší dojem.

Nahrávám video

„Hráli jsme na velkých festivalech, vůbec jsme netušili, co máme čekat. Přiletěli jsme do Šanghaje a hned jsme jeli na zvukovou zkoušku. Začali jsme hrát písničku I cesta může být cíl a všichni, co tam byli, stánkaři, kteří se chystali na festival, začali trsat,“ překvapilo Petra Fialu, s jakou odezvou se tam jejich valmezská hudba setkala.

Zatím poslední studiovou desku Třínohý pes vydala Mňága letos. Videoklip ke skladbě Architekti vlastní zkázy pro změnu natočili v černobylské oblasti. Novinku už představili na jarním turné, písně z ní hrají i na koncertech ke třiceti letům existence. Na vystoupení si přizvali hosty, kteří jsou slyšet i na albu, navíc publiku slibují dalšího hosta i jako překvapení.

Zavzpomínat si s Mňágou můžou fanoušci po úterním pražském koncertě ještě 13. prosince v Brně a o den později v Ostravě. A pro ty, kterým by to nestačilo, vydala kapela zpěvník se všemi svými písničkami.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 21 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...