Mnichov - V Německu zemřela česká herečka a režisérka Dana Vávrová, která se ve vlasti proslavila hlavně v dětských rolích, nejvíce asi ve filmu Ať žijí duchové. Ve čtvrtek podlehla rakovině, bylo jí 41 let. V Německu patřila k uznávaným filmovým herečkám, pod režijním vedením svého manžela Josepha Vilsmaiera natočila jeden z nejúspěšnějších německých filmů Herbstmilch. Její poslední rolí byla Lilli Simoneitová v televizním filmu Zkáza lodi Gustloff z roku 2008.
Od dětství účinkovala v televizních seriálech a inscenacích, např. My všichni školou povinní, Bambinot, Jestli jednou odejdu, Arabela. Stala se dvojnásobnou držitelkou ceny dětského diváka Zlatý dudek (za pohádkovou postavu Leontýnky v dětské hudební komedii Ať žijí duchové a za roli školačky Dany v ekologickém snímku Brontosaurus) a zvítězila v několika anketách o nejpopulárnějšího dětského herce.
„Film Ať žijí duchové vzniknul v podstatě náhodou, byl napsán na tělo strýčku Jedličkovi, Oldřich Lipský přišel na poslední chvíli na to, že je na scénáři něco dobrého a dal ho přepracovat Zdeňku Svěrákovi,“ připomíná filmový publicista Jaroslav Sedláček. Hudbu k filmu složil Jaroslav Uhlíř.
Od 80. let v Německu
Ve třinácti letech byla obsazena do hlavní role židovské dívky Janiny Dawidowiczové v západoněmeckém TV seriálu o osudech židovské rodiny za 2. světové války Kousek nebe (získala cenu Zlatá kamera a Cenu Adolfa Grimma). Během natáčení druhého cyklu tohoto úspěšného seriálu poznala tehdejšího kameramana a později režiséra Josepha Vilsmaiera, za něhož se v devatenácti letech provdala a s nímž má dcery Janinu, Theresu a Josephinu.
Jako režisérka debutovala ještě pod jménem svého muže celovečerním dokumentem o rakouském jódlujícím hudebníkovi Hubertu von Goisernovi Wie die Zeit vergeht… (1997, Jak čas běží…).
„Vilsmaier je jedním z nejlepších současných německých režisérů, již jeho film Stalingrad (1992), ve kterém Vávrová hrála, vzbudil velký ohlas,“ říká Sedláček. „Dobře se doplňovali, jejich tématem byl člověk sevřený dějinami,“ dodává.
Pro TV cyklus Osudy hvězd o ní natočil Vladimír Drha krátký dokument pod názvem Z hvězdy hvězdou (1996). Se svým manželem byla oficiálním hostem MFF v Karlových Varech 1996 a 1998, kde uvedla svou dlouhometrážní hranou prvotinu o mladé ženě trpící bulimií Hlad - Touha po lásce. Její starší sestra Hana Heřmánková je populární TV moderátorka a manažerka Divadla Bez zábradlí.
„Vkládal jsem v ní velké naděje, že by mohla být pojítkem mezi slavnou dětskou filmovou tvorbou, která se tu rýsovala od 60. let a v 70. a 80. letech zažívala velký rozkvět,“ uzavírá Sedláček a poukazuje na Vávrové rodinný snímek Hurá na medvěda, který vznikl v roce 2000 v česko-německé koprodukci.
