New York – Jedna z nejzajímavějších budov – Guggenheimovo muzeum – v New Yorku připomíná zvenku krabici na klobouky nebo létající talíř. Do legendárního muzea, které se svou architekturou samo stalo největším uměleckým exponátem, chodí už padesát let (otevřeno bylo 21. října 1959) milovníci moderního umění. Aby se mohli projít po pověstné galerijní spirále a obdivovat špičková díla.
Muzeum nese jméno průmyslníka a filantropa Solomona R. Guggenheima (1861-1949), pro jehož sbírku bylo postaveno. Guggenheim se otevření originální budovy na Páté avenue ale nedožil, stejně jako její architekt Frank Lloyd Wright. Dominantu avantgardní stavby tvoří mohutná spirála, která uvnitř slouží jako rampa, po jejímž obvodu jsou rozmístěny obrazy. Světlo na ně dopadá přes prosklený strop hvězdicovitého tvaru. V roce 1992 celek stavebně doplnila ještě vyšší a pravidelná věž.
Guggenheimova sbírka začala údajně sázkou. Známý průmyslník a jeden z nejbohatších mužů té doby se v roce 1928 účastnil společenské večeře a z rozmaru se vsadil se svou sousedkou u stolu, že nedokáže namalovat jeho portrét. Tou ženou byla baronka a malířka Hilla von Rebayová, která sympatizovala s dadaisty a umělci kolem výtvarné školy Bauhaus. Mecenáše Guggenheima seznámila s předními umělci a pomáhala mu také se sbírkou, které položila v roce 1937 základ jeho nadace.
Po dvou letech bylo otevřeno první Guggenheimovo muzeum abstraktního umění v bývalém newyorském autosalonu. Dnes jsou ve sbírce muzea zastoupena díla všech důležitých etap moderního umění od impresionismu a postimpresionismu až po nejmodernější umělecké trendy.
Velký ohlas získaly retrospektivní výstavy Paula Klee (1967) či Pieta Mondriana (1971) nebo pohledy na některé nonkonformní osobnosti, například na německého provokatéra Josepha Beuyse. Součástí sbírek jsou i obrazy českých moderních výtvarníků, zásluhou odborníka českého původu Thomase Messera, který v roce 1961 převzal na téměř 30 let vedení instituce. Pro muzeum zakoupil mimo jiné první obraz Františka Kupky.
