Geislerová, Dvořák a Trojan hledají vraha v „jiných“ světech

Otevření brány do jiného světa s sebou nese riziko, že v tom světě nemusíte být vítáni. Stojí za sérií vražd někdo odtamtud, nebo je vrahem člověk z masa a kostí, jehož motivy jsou mnohem více „pozemské“? Kriminalisté Aňa Geislerová a Jiří Dvořák a religionista Ivan Trojan mají na vyřešení od 9. září tři nedělní večery.

Jsou-li vám hlavní herečtí představitelé tajemného triptychu povědomí, pak správně. Před pár lety na obrazovkách České televize pátrali po pachateli rituálních vražd, které spojoval Codex gigas neboli Ďáblova bible. Televizní trilogie Ztracená brána na třídílnou Ďáblovu lest volně navazuje. Obě vznikly podle scénáře Arnošta Vašíčka, jenž je i autorem stejnojmenných knih.

Kromě vyšetřovatelů, autora scénáře a režiséra, jímž je opět Jiří Strach (tentokrát spolu s Vojtěchem Moravcem), který pro ČT natočil několik snímků dotýkajících se věcí mezi nebem a zemí (naposledy mysteriózní thriller Santiniho jazyk podle románu Miloše Urbana), spojuje oba filmy také středověké dílo opředené tajemstvím. Oběti vražd ve Ztracené bráně se zabývali Voynichovým rukopisem, sepsaným zřejmě na počátku 15. století neznámým písmem v neznámém jazyce.

Manuskript se nikdy nikomu nepodařilo rozluštit a možná je to dobře, pokud je v něm zašifrováno vědění, do kterého nahlédnout může být nebezpečné, jak naznačují ilustrace podivných předmětů a zařízení, dosud neobjevených souhvězdí a neznámých rostlin. Jednu takovou objeví kriminalisté u první z obětí, profesora Goldsteina, kterého někdo zavraždil v pražském podzemí.

Svět spletitých chodeb pod hlavním městem je jen jedním z paralelních světů, k nimž se vyšetřovatelé přiblíží. Všechny jsou pro běžného smrtelníka uzavřené a velmi těžko přístupné, pokud vůbec - zednářská lóže, tajné služby i svět skrývající se za bránou, jejíž souřadnice možná ukrývá Voynichův rukopis, podle některých teorií sepsaný v Praze.

„Nevěřící Tomáš“ Sumara (Jiří Dvořák), jeho kolegyně Lenka Šímová (Aňa Geislerová) i religionista a odborník na symboly Runa (Ivan Trojan) jsou mnohdy klíči k některému z těchto světů blízko, ale téměř nikdy na něj nedosáhnou, a pokud ano, o chvíli později, než by bylo třeba. Zastavit vraha, ať už je odkudkoli, se jim tak nedaří a z každého podezřelého se jen stává další oběť.

ZTRACENÁ BRÁNA – první díl televiznícho triptychu uvede ČT1 9. září ve 20:00. Hrají: Jiří Dvořák, Aňa Geislerová, Ivan Trojan, Josef Abrhám, Tomáš Töpfer, Viktor Preiss, Pavel Kříž, Martin Myšička, Matěj Hádek, Petr Pelzer, Taťjana Medvecká, František Němec, Jana Pidrmanová, Jiří Langmajer aj. Režie: Jiří Strach, Vojtěch Moravec. Scénář: Arnošt Vašíček. Kamera: Jan Drnek, Martin Šec.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 9 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
včera v 17:09

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...