Praha – Nejosobitějším dokumentárním počinem loňského roku je filmový portrét radikálního architekta Davida Kopeckého. Snímek s iniciálovým názvem DK je podle poroty hluboce autorskou výpovědí režisérky Báry Kopecké, natočila jej o svém zesnulém manželovi. Cenu Pavla Kouteckého si dnes převzala v pražské Arše.
DK je portrétem plachého excentrika, posedlého prací, který klidně vyhazoval nábytek z oken. Je ale i portrétem vdovy, která pátrá, zda žila se šíleným vizionářem, nebo nepochopeným géniem. Snímek podle poroty vyniká autentičností, syrovostí a hloubkou.
David Kopecký zemřel ve 46 letech. Film jeho ženy vznikl až po jeho smrti a je svým způsobem i osobní terapií, sestavenou z koláže amatérských rodinných videí a výpovědí přátel. Porota ocenila i způsob, jak je snímek sestříhaný – precizně a esteticky. Podobně jako Kopeckého architektura.
Byl svým způsobem snílkem, který neuznával kompromisy. Sbíral ceny za domy, v nichž lidé nechtěli bydlet. Majitel si upravil i jednu z mála Kopeckého realizovaných staveb – rodinný dům v Černošicích vypadá jako krystal stojící na jednom z hrotů.
- "Je záznamem jeho myšlení, kterým se vymykal. Nakonec jsem ho pojala jako jedinou věc, kterou pro něj můžu udělat, aby prostě nezmizel. Aby se na něj nevzpomínalo jen jako na chudáka, který měl smůlu, a všichni, kdo přežili, jsou výherci. Aby prostě ještě něco přinutilo lidi o něm přemýšlet," podotkla k dokumentu Bára Kopecká.
Její snímek (který vznikl s přispěním České televize) je vítězem osmého ročníku Ceny Pavla Kouteckého. Loni zvítězil dokument Dva nula, nezvyklý pohled na českou společnost přes fotbal režiséra Pavla Abraháma.
