Způsobuje ochablost nebo nadýmání, varoval před dopady čtení v 18. století německý učitel Karl G. Bauer. Podobné předsudky už dávno neplatí, různé akce čtení naopak podporují. Jednou z takových je i projekt Březen – měsíc čtenářů. Letos se do něj zapojily téměř tři stovky knihoven v celém Česku.
Březen měsícem čtenářů vyhlásil už poosmé Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Knihovny pak po celý měsíc připravují speciální programy, vyhlašují amnestie pro pozdní vrácení nebo čtenářské výzvy. Letos například budou vybírat nejlepší čtenářskou babičku. Seniorka, která si vypůjčila v loňském roce nejvíce knížek, převezme ocenění 4. dubna v Národním divadle, při vyhlašování vítězů cen Magnesia Litera.
Například největší moravská knihovna – Jiřího Mahena – vyhlásila pro letošek čtenářskou výzvu. Kdo ji přijme, měl by za rok přečíst dvacet knih podle daných témat. Prvním zadáním byla „kniha, která je starší než čtenář“, nyní se zájemci mohou pustit do jakékoli prvotiny.
Češi čtou
Březnová akce cílí na podporu čtení a čtenářské gramotnosti, obecně si ale Česko na nezájem o čtení stěžovat nemůže. „Češi patří v rámci Evropy k velmi významnému čtenářskému národu a české knihovny pro to opravdu dělají, co mohou,“ potvrzuje předseda SKIP Roman Giebisch.
Možná i proto se v posledních letech daří vyvracet mýtus o klesající oblibě klasické papírové knihy. Že by četli knihy pouze v elektronické podobě, si podle literárního vědce Jiřího Trávníčka, který se zabývá průzkumy čtenářství, umí představit čím dál méně lidí. „Papírová kniha je vkořeněna do naší kultury, jako něco samozřejmého,“ vysvětluje.
Součástí letošních knihovnických akcí je také soutěž o nejlepší webovou stránku knihoven. Poslední březnový den pak bude patřit Noci s Andersenem, malí čtenáři letos budou ponocovat s hrdiny Čtyřlístku.
