Bez Bořivoje Srby by bylo divadelní Brno poloviční

Brno - Divadelník, teoretik, profesor Janáčkovy akademie múzických umění (JAMU), ale především zakladatel brněnského Divadla Husa na provázku - to byl Bořivoj Srba. Dvaaosmdesátiletý teatrolog a ikona brněnské divadelní scény zemřel 3. května. Dnes se s ním přišly rozloučit do brněnského krematoria desítky lidí.

„Profesor Srba patřil k osobnostem, které výrazně ovlivnily vývoj českého divadla i divadelní vědy od poloviny 20. století,“ uvedl mluvčí brněnské JAMU Luboš Mareček. Srba byl autorem asi 130 vědeckých publikací a do posledních dnů na vysoké škole přednášel.

K jeho nejznámějším publikacím patří V zahradách Thespidových nebo Vykročila husa a vzala člověka na procházku: Pojď! Kniha shrnuje dokumenty spojené s dějinami divadelní tvorby a její název odkazuje na text Jiřího Mahena, který se stal inspirací pro název Srbou založeného divadla Husa na provázku.

Nahrávám video

Scénu Srba založil v roce 1967 se svými žáky režie na JAMU: Peterem Scherhauferem, Evou Tálskou a Zdeňkem Pospíšilem, aby zformuloval jeho tzv. nepravidelnou dramaturgii, která si v následujících desetiletích získala evropský věhlas a uznání. „Od nikoho už jsem se toho o divadle tolik nedověděl,“ popsal v minulosti spolupráci se Srbou herec Miroslav Donutil, který v Divadle Husa na provázku léta působil.

"Nepravidelná dramaturgie se otvírá próze i poezii, z nichž vytváří scénáře. Taková dramaturgie je dnes v českém divadle běžná, ale tehdy to bylo unikum," vysvětlil Petr Oslzlý, ředitel Centra experimentálního divadla, které funguje pod Divadlem Husa na provázku.

„Srba došel k závěru, že je nutné založit vlastní generační divadlo, přičemž celý název byl Husa na provázku – Mahenovo nedivadlo, jako reakce na Mahenovu činohru, kde musel Bořivoj Srba v roce 1967 skončit. Jeho dramaturgie byla totiž příliš progresivní,“ zavzpomínal na svého učitele Oslzlý.

Profesor Srba se odborně věnoval českému divadlu od 18. století až do současnosti s důrazem na divadelní tvorbu avantgardy, zejména potom na E. F. Buriana. V letech 1959 až 1967 si získal respekt jako hlavní dramaturg Mahenovy činohry. Ačkoliv na brněnské JAMU učil už v 60. letech, minulý režim mu na dvacet let zakázal přednášet. Na akademii se vrátil až v roce 1990.

Bořivoj Srba se narodil roku 1931 v Bílovicích nad Svitavou. Vystudoval dramaturgii a divadelní vědu na JAMU. Doktorát filozofie získal na Filozofické fakultě UK. Jako kluk se ale původně chtěl stát dirigentem a hudebníkem. V dospělosti působil jako dramaturg Divadla bří Mrštíků v Brně (1954–1959) a jako hlavní dramaturg Mahenovy činohry Státního divadla v Brně (1959–1967), kde spoluvytvářel program epického a lyrického, politicky angažovaného divadla, inspirovaného českou a světovou avantgardou.

Roku 1967 spolu se svými žáky založil studiovou scénu Divadlo Husa na provázku a po prvních pět let ji řídil. Byl iniciátorem jejího programu tzv. nepravidelné dramaturgie. Souběžně se od konce 50. let věnoval práci divadelně teoretické a historické, od roku 1963 jako vědecký pracovník Kabinetu pro studium českého divadla Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV v Praze.

Jako teatrolog soustředil svou pozornost k vývoji českého divadla 19. stol. a k českému divadlu doby první a druhé republiky a německé okupace, zejména pak k problematice české divadelní avantgardy. V roce 1996 mu byla udělena Cena města Brna a letos v březnu byl přijat do Síně slávy Mahenovy činohry.

Zdroj: JAMU

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 10 hhodinami

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
před 20 hhodinami

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
před 23 hhodinami

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.