Beseda v Moravských Budějovicích potřebuje pro kolaudaci odhlučnit. Ale to by „nebylo hezké“

Nahrávám video

Městské kulturní středisko Beseda v Moravských Budějovicích není ani tři roky po velké rekonstrukci stále zkolaudované. Kolaudaci brání nedostatečné odhlučnění. Jenže úpravy podle požadavků hygieniků by zasáhly do historického rázu budovy, obává se vedení města.

Do Besedy chodí moravskobudějovičtí za kulturou od konce devatenáctého století, kdy vznikla přestavbou tří domů nedaleko centra města.

„Scházely se tu třeba čtenářský nebo pěvecký spolek a nahoře byl sál,“ popisuje ředitel MKS Beseda Karel Nechvátal. V prostorách Besedy bylo zřízeno divadlo, pekárna, hostinec a později i kuželna a zahradní restaurace.

Rozsáhlá rekonstrukce veřejně přístupné části budovy za 55 milionů korun byla dokončena v roce 2018. Stavebníci obnovili původní podobu, a to včetně náhodně objevené štukové výzdoby. Jenže právě s historizující podobou by ostře kontrastovalo bednění potřebné na zvukovou izolaci.

„Tak to zase zbouráme?“

Že ale ruch zevnitř nesplňuje limity, a hygienici proto nedají souhlas s kolaudací, se zjistilo až po dokončení rekonstrukce. Koncerty a další akce se tak uvnitř už tři roky konají na výjimku.

Jediná navržená úprava přitom negarantuje, že historická budova kolaudační razítko dostane. „Nebylo by to hezké, a ještě by to nesplňovalo limity. Co s tím? Tak to zase zbouráme?“ ptá se starosta Vlastimil Bařinka (Sdružení občanů Moravských Budějovic).

Pokud se nepodaří najít řešení, jak besedu v souladu s obnovenou podobou a požadavky památkářů odhlučnit a trvale zkolaudovat, nabízí se přesun hlasitějších akcí do sokolovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 18 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...