Průmysl z nás dělá otroky a politika nemá s opravdovým životem nic společného, tvrdí Alejandro Jodorowsky. Chilsko-francouzský avantgardní filmař a komiksový scenárista je jedním z hostů Světa knihy Praha. S fanoušky se setkal hned v první den tohoto mezinárodního literárního veletrhu a festivalu, v pátek odpoledne ještě chystá autogramiádu.
Původně měl být Jodorowsky hostem už loňského ročníku, zaměřeného na komiks. Ze zdravotních důvodů nakonec účast odřekl, svůj dluh vůči českým fanouškům se ale rozhodl napravit letos.
Podle pořadatelů skvěle zapadl i do aktuálního programu, hlavním hostem jubilejního Světa knihy je totiž Latinská Amerika. Filmař, literát, ale i mystik, surrealista a autor komiksů Jodorowsky žije ve Francii, ovšem pochází z Chile. Typickým zástupcem latinskoamerického regionu přesto není.
„Ve čtyřiadvaceti jsem se rozhodl, že se vzdám národnosti. Nechci patřit do žádné země. Mým občanstvím jsou moje boty. Tam, kde stojím, tam patřím,“ prohlásil.
Dávno už prý také přestal věřit nejen na občanství, ale i na patriotismus a boj za vlast. „To není realita, je to jen obchod! Tomu už prostě nevěřím. Nechci prodávat svou duši politickým stranám. To přece není život! S opravdovým životem tohle nemá nic společného,“ varoval v rozhovoru pro Českou televizi.
Jodorowsky píše o psychologii, filozofii i ezoterice a o svých filmech prohlásil, že mají podobné účinky jako halucinogenní drogy. Tvorbou se snaží podle svých slov vyrovnat s rozpadem současné společnosti.
„Chci předat lidem trochu optimismu do života v dnešním světě. To je všechno. Protože svět, nejen některé státy, ale celý svět je nemocný. Stačí otevřít noviny a vidíte, jak je všechno shnilé. Politika, náboženství i průmysl. Potřebujeme začít znovu. Musíme přestat růst a vrátit se k tomu, čím opravdu jsme,“ nepochybuje.
K návratu má lidem dopomoci umění. „Vím, že nedokážu změnit svět, ale mohu změnit sebe, a odstartovat tak nějaký posun. A jediná věc, která mi v tom může pomoci, je umění,“ říká Jodorowsky. „Ve středověku jsme každý obor pokládali za umění. Ale dnes jsme se od něj odvrátili. Zajímá nás už jen čistá věda, a tak jsme se stali otroky průmyslu. Idiotské teorie neustálého růstu. Peníze a všechny tyhle nesmysly. A tak zabíjíme sami sebe,“ vysvětluje.
Teorii o změně lidstva prostřednictvím filmů ověřil Jodorowsky v roce 1973 dnes už kultovním filmovým experimentem Svatá hora. Do kinematografie se zapsal také třeba westernovým snímkem El Topo (Krtek). V komiksové tvorbě je významná jeho spolupráce s francouzským kreslířem Moebiusem. Fanoušci jej znají díky rozsáhlému cyklu ze světa Incalu. Do své imaginace vtáhl Jodorowsky české čtenáře komiksů také v portrétu mocného renesančního rodu Borgia nebo příběhem Bílý Láma.
Ve filmu, stejně jako v komiksu ho ovlivnil jeho příklon k surrealismu a zájem o mystično, který se projevuje i v jeho vlastní terapeutické nauce – psychomagii.
Alejandro Jodorowsky patří k hvězdám letošního Světa knihy. Pozornost ale přitahují i jména nobelistů Herty Müllerové a Maria Vargase Llosy, který do Česka dokonce přijel vůbec poprvé. Celkem mají příznivci literatury možnost potkat především na Výstavišti v Holešovicích do 12. května přes sedm stovek zahraničních i tuzemských hostů z více než třiceti zemí.
