103 hodin tiká na Pražském hradě

Praha - Z doposud nevystavených fondů Sbírek Pražského hradu je složena výstava historických hodin v renesančním prostoru Císařské konírny. V chronologické a typové řadě se veřejnosti v úplnosti poprvé představuje jedna ze zajímavých a umělecky hodnotných sbírek.

Výstava je sestavena podle slohových proměn a umělecko-řemeslné práce. Proto je doplněna i jinými předměty ze Sbírek Pražského hradu. Návštěvníci mají možnost vidět předměty mj. z reprezentačních prostorů, pracoven, obytných místností a depozitářů Pražského hradu i zámku Lány.

Deset restaurátorů pracovalo na 75 kusech po dobu pěti měsíců a hodinám vrátilo původní vzhled a funkci. Byly obnoveny všechny skříně, skříňky, hodinové a hudební strojky i mechanismy.

„Nejstarší hodiny jsou z roku 1590, je to součást orloje z vysoké věže katedrály, nejmladší patří do roku 1939, nebo časostroj u věže Mihulka z roku 1980. Orloj jsme samozřejmě sundat nemohli, ale na výstavě je zastoupen převody ručiček. Nejzajímavější jsou podle mého názoru černě lakované hodiny, napodobující čínské a japonské práce nebo pěkný druhorokokový rakouský nástěnný obraz, který hraje skladby jako je např. rakouská hymna,“ přibližuje výstavu její autor Jaroslav Sojka.

Celkem je vystaveno 103 hodin a jejich součástí. Doplňuje je 23 sbírkových předmětů (komoda, zrcadla, svícny aj.). Dvoje hodiny - orloj z vysoké věže katedrály a novodobý časostroj u Mihulky - jsou přiblíženy artefakty, popisem i fotografiemi.

Z rakouského inventáře pochází na Pražském hradě celkem 47 hodin. V letech 1920 - 1939 bylo zakoupeno či jinak získáno 7 hodin. S vybavením zámku v Lánech historicky souvisejí 4 hodiny a 14 hodin bylo získáno až po II. světové válce. Původ některých hodin ale není dostatečně objasněn. Ve Sbírkách Pražského hradu se nedochovaly žádné kapesní ani náramkové hodinky.

Hodiny ze Sbírek Pražského hradu: 27.06.2008 - 28.09.2008, Císařská konírna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...