Zemědělci chtějí od státu miliardy, hrozí protesty

Praha – Alespoň tři miliardy korun chtějí zemědělci v příštím roce na dorovnání tzv. přímých plateb z Evropské unie. Pokud stát jejich požadavek nesplní, mohli by vyjít do ulic. Řekl to dnes prezident Agrární komory Jan Veleba. V rozpočtu kapitoly zemědělství přitom není na dorovnání přímých plateb ani koruna. Podle smluv dojednaných před vstupem ČR do EU by stát farmářům v roce 2011 mohl vyplatit až 4,8 miliardy korun.

Agrárníci pravděpodobně v průběhu listopadu uspořádají v pražské Lucerně celostátní shromáždění zemědělců. „Lucerna je určitý symbol. Když nám bylo těžko, scházívali jsme se tam,“ uvedl Veleba. „Chceme tam pozvat předsedu vlády, ministra financí a samozřejmě ministra zemědělství,“ doplnil Veleba. Zemědělci zde zástupce státu chtějí přesvědčit o nutnosti navýšení rozpočtu. Pokud ani toto setkání zvýšení dotací nepřinese, je podle šéfa Agrární komory pravděpodobné, že by farmáři přešli k protestům.

„Pokud by tam zůstala nula, znamenalo by to další redukce stád skotu a další snižování výroby,“ poznamenal Veleba. Pro zemědělce je důležitá zejména ta část dorovnání, která směřuje na takzvané citlivé komodity, mezi něž kromě krav, ovcí a koz patří například také chmel, brambory a len.

Farmáři dlouhodobě upozorňují na klesající rozsah českého zemědělství, zejména snižování živočišné výroby. Například stavy skotu a prasat za posledních dvacet let klesly o 60 procent. Závislost země na dovozech potravin tak roste. Zemědělci velký podíl na tomto stavu přisuzují nestejným dotacím v EU.

Stejně jako jejich kolegové z dalších zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a později, pobírají čeští zemědělci na dotacích z EU stále méně peněz než farmáři v původních členských státech. To je na společném unijním trhu znevýhodňuje. Úrovni dotací ve starých členských státech se mohou tuzemští farmáři přiblížit právě díky platbám, známým také pod jménem top-up.

Dorovnání přímých plateb je pro zemědělce velmi citlivé téma, kvůli němuž do ulic vyšli už v minulosti. Například loni v prosinci jich proti plánovanému krácení plateb v Praze demonstrovalo na čtyři tisíce. Sněmovna následně především hlasy levicových poslanců přidala do rozpočtu ministerstva zemědělství 1,5 miliardy korun, jak rolníci požadovali.

Prezident agrární komory Jan Veleba řeční k davu nespokojených zemědělců.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...