Praha - Pracovní skupina pro hodnocení dopadů sankcí mezi EU a Ruskem doporučí Sobotkově vládě, aby urychlila práci na tzv. kurzarbeitu. Ten by měl v podobných situacích umožnit českým firmám hbitě reagovat na výkyvy na trhu. V rámci podpory vývozu má být také vytvořeno pět pozic tzv. zemědělských diplomatů, kteří by v zahraničí pomáhali českému exportu. Podle skupiny by Česko nemělo za žádných okolností opustit svou pozici na ruském trhu.
Kurzarbeit je metoda, která se během poslední ekonomické krize osvědčila například v Německu. Jde o dohodu mezi zaměstnavatelem, zaměstnanci a státem, kdy se pracovníkům zkrátí úvazek, nicméně jejich ušlé příjmy uhradí stát. Firmy tak nemusí přistupovat k masivnímu propouštění a udrží si své kvalitní zaměstnance do budoucna.
Variant kurzarbeitu existuje mnoho. V Česku byl zaveden už před několika lety z evropských peněz, ovšem pod podmínkou, že pracovníci budou docházet do vzdělávacích kurzů. Tento typ kurzarbeitu byl ovšem podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka příliš složitý.
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR:
„Věřím, že od 1. ledna 2015 můžeme mít národní kurzarbeit z národních zdrojů a s malými dopady na státní rozpočet, protože člověk v kurzarbeitu stojí kolem 180 tisíc, člověk na úřadu práce stojí kolem půl milionu.“
Pracovní skupina jednala o dopadech sankcí v rámci ukrajinské krize už podruhé. Tentokrát zhruba dvě hodiny diskutovala nad první variantou materiálu shrnujícího dopady sankcí, který by měl být 27. srpna předložen vládě. Dokument navrhuje zejména krátkodobá a dlouhodobá opatření, jak těmto sankcím čelit a jak posílit českou ekonomiku.
V rámci pilotního projektu budou zemědělští diplomaté umístěni na zastupitelských úřadech v Moskvě, Kyjevě, Rijádu, Pekingu a v Bělehradě. „Povedeme diskusi, jestli právě Moskva a Kyjev by měly být ta dvě nejlepší místa, nebo jestli nebudeme přemýšlet nad změnou prvních dvou z těch pěti diplomatů,“ uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Prouza. Podle něj by měli tito diplomaté českým firmám v zahraničí „otevírat dveře“.
Tomáš Prouza, vedoucí pracovní skupiny v Událostech ČT:
„Vláda má jednu jedinou prioritu: Chránit pracovní místa a starat se o to, aby se nemuselo propouštět. Těm podnikům, které budou čelit velkým problémům, chce vláda právě tímhle způsobem (kurzarbeitem) pomoci.“
Pracovní skupina: Opustit Rusko by byla tragická chyba
- Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy: „Opustit ruské teritorium by byla tragická chyba. Věřím, že podnikatelé, kteří nejsou pod sankcemi, v žádném případě ruský region neopustí… My jako reprezentanti podnikatelských svazů udržujeme a budeme udržovat kontakty s ruskými kolegy.“
- Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR: „Kdybychom nyní vyklidili prostor v Rusku, velmi těžko a velmi složitě se tam budeme vracet.“
- Josef Středula, předseda ČMKOS: „Byla by obrovská strategická chyba opustit teritorium Ruska. Takovou chybu, doufám, už nikdy neuděláme… Když jsme politicky čistě a korektně opustili nějaké teritorium, tak ho ti, s nimiž jsme to teritorium chránili, okamžitě obsadili a nahradili naše výrobky. Doufám, že to česká ekonomická ani standardní diplomacie nepřipustí.“
Loni dosáhl objem vývozu sankcionovaných komodit v oblasti strojírenství 2,1 miliardy korun. Tato hodnota je ale podle Prouzy dopad sankcí v situaci, kdy by české strojírenské firmy nedokázaly najít žádné alternativní odbytiště pro své výrobky. „Reálný dopad bude nižší,“ dodal Prouza, podle něhož je hlavním smyslem sankcí přivést Rusko k jednacímu stolu.
Madeta přetiskla azbuku a prodala své zboží u nás
Čeští vývozci zemědělských komodit a potravin kvůli sankcím na vývoz do Ruska přijdou do konce roku na tržbách o 250 až 300 milionů korun. Nejvíce embargo dopadne na tuzemské mlékárny, uvedlo dnes ministerstvo zemědělství.
Například jihočeské Madetě se zboží vrácené z Ruska podařilo zobchodovat. Kamiony naložené nivou se vrátily hned poté, co Rusko zveřejnilo seznam zemědělských a potravinářských produktů, na které uvalilo embargo. Zboží se podařilo prodat v tuzemských řetězcích, podnik tak nemusel přistoupit na propouštění zaměstnanců.
Potravinářská firma Hamé chce minimalizovat případné škody navýšením výroby ve svém ruském závodě. Podle mluvčího firmy Petra Kopáčka zatím Hamé své produkty do Ruska vyváží a její tamní závod, který zajišťuje 85 procent dodávek pro ruský trh, jede naplno.
