Vyšší platy pro Ukrajince než pro Čechy? Hospodářská komora návrh odmítá

Hospodářská komora odmítá navrhované stanovení mezd pro pracovníky z Ukrajiny. Podle návrhu by si měli vydělat buď aspoň medián své profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Podle komory tento záměr odporuje principu rovných podmínek a ukrajinské síly zvýhodňuje, uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly má mzdové kritérium naopak zabránit zneužívání ukrajinských pracovníků.

Návrh na rozšíření programu pro přijímání pracovníků z Ukrajiny, podle něhož by mělo Česko ročně získat místo 19 600 nově 40 tisíc ukrajinských sil, obsahuje i stanovení mzdy ve dvou variantách.

Podle první by zaměstnanci v režimu Ukrajina měli dostat aspoň medián pro svou profesi. Podle druhé varianty by to letos mělo být podle profese minimálně od 16 020 až 32 040 korun, tedy 1,2násobek zaručené mzdy. Ukrajinští zaměstnanci by tak měli víc než čeští, uvedla komora. Podle Dlouhého návrh předložila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a odbory.

„Požadovali jsme zavedení vládou regulovaného režimu na zrychlené zaměstnávání pracovních sil z Ukrajiny, abychom pomohli zaměstnavatelům řešit akutní nedostatek pracovníků. S úmyslem mzdově zvýhodňovat tyto pracovníky před českými zaměstnanci ale nesouhlasíme, na pracovištích by měli mít zaměstnanci rovné podmínky bez ohledu na to, odkud pochází,“ uvedl Dlouhý.

Odbory s mzdovým kritériem naopak souhlasí. Upřednostnily by medián v dané profesi. „Je to reakce na situaci zahraničních zaměstnanců, kteří u nás mají nízké mzdy. Dochází k jejich zneužívání. Pokud zaměstnavatelé potřebují síly, proč cizincům nabízejí tak nízkou cenu práce, která nedosahuje českých výdělků?“ řekl Středula.

Poukázal na inzeráty na volná místa s velmi nízkou mzdou, na která se čeští pracovníci nepřihlásí. Nabídnou se pak cizincům, kteří práci vezmou. Podle Středuly se odboráři s dalšími zaměstnavateli na kritériu shodli, proti je komora.

V roce 2017 podle odborných odhadů mělo v Česku zaměstnání 472 400 cizinců, z nich přes 80 tisíc Ukrajinců. Statistický úřad uvedl, že z početných skupin zahraničních pracovníků lidé z Ukrajiny vydělávají v Česku nejméně. Mají sice různorodé vzdělání, u nás ho ale neuplatňují. Muži pracují hlavně v průmyslu a stavebnictví, ženy v obchodě, zdravotnictví a pohostinství.

Podle komory má stavební a provozní elektrikář zaručený příjem v 5. platové třídě 19 850 korun, ukrajinský pracovník by měl podle návrhu nárok na nejméně 23 820 korun. U mediánu by rozdíl mezi českým a ukrajinským zaměstnancem činil 7634 korun.

Navýšení kvót si vyžádá 100 milionů korun ročně

Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost. Firmy si stěžují na to, že nemohou najít pracovníky a některé musí omezovat výrobu. V prosinci úřad práce evidoval 231 534 uchazečů o zaměstnání a 324 410 volných míst. Podle komory firmám reálně chybí už 440 tisíc zaměstnanců.

Komora jedná s vládou o navýšení roční kvóty ukrajinských pracovníků na 40 tisíc. Náklady odhaduje na 100 milionů korun ročně. Podle propočtů komory by se ale příjem státu z odvodů a daní zvýšil nejméně stonásobně, tedy o deset miliard korun ročně. „Podstatnější ale je, že ačkoliv je to kapka v moři, podniky nebudou muset tolik odmítat zakázky,“ podotkl Dlouhý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 6 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 1 hhodinou

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.