Volkswagen pozastaví prodej většiny modelů v Jižní Koreji

Německá automobilka Volkswagen od pondělí pozastaví prodej většiny svých modelů v Jižní Koreji. Podnik tam čelí rostoucímu tlaku kvůli emisnímu skandálu, po kterém se na druhém největším trhu s naftovými auty v Asii potýkala s propadem prodeje. Informovala o tom agentura Reuters.

Největší evropská automobilka loni po obvinění v USA přiznala, že po celém světě instalovala do zhruba 11 milionů naftových aut software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Právní kroky vůči automobilce již kvůli tomu podniklo několik zemí, včetně USA a Německa.

Korejská prokuratura v červnu v rámci širšího vyšetřování činnosti automobilky zatkla místního manažera Volkswagenu. V letošním prvním pololetí se odbyt automobilů se značkou VW na jihokorejském trhu meziročně propadl o třetinu na 12 463 vozů, napsala agentura
Reuters.

Omezit nejasnosti mezi zákazníky a prodejci

Jihokorejské ministerstvo životního prostředí nyní zkoumá, zda odebrat certifikace 32 modelům aut Volkswagen a dalších modelů z jeho divizí Audi a Bentley. To by mohlo vést k zákazu prodeje dotčených modelů v Jižní Koreji. Rozhodnutí by mohlo padnout ještě tento měsíc, případně začátkem srpna.

„Rozhodli jsme se pozastavit prodej dotčených modelů, abychom omezili nejasnosti mezi prodejci a zákazníky,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí jihokorejské divize Volkswagenu. Opětovné získání osvědčení by podle něj bylo záležitostí zhruba tří měsíců. Jihokorejské divize Volkswagenu a Audi již dříve uvedly, že počkají až na rozhodnutí ministerstva. Pak zváží další kroky.

Jihokorejské ministerstvo životního prostředí na začátku letošního roku nařídilo pozastavit prodej modelu Qashqai japonské automobilky Nissan Motor kvůli obvinění z manipulace se systémem kontroly emisí. Minulý měsíc jihokorejská divize Nissanu podala na ministerstvo žalobu.

Více peněz na řešení skandálu

Volkswagen již dříve oznámil, že si dal na celosvětové řešení emisního skandálu stranou zhruba 16,2 miliardy eur (téměř 440 miliard korun). Tento týden navíc uvedl, že tuto částku navýšil o dalších 2,2 miliardy eur. „Tyto nejnovější náklady ukazují, že skandál ještě zdaleka nebyl vyřešen,“ uvedl analytik Frank Schwope ze společnosti NordLB.

Schwope nyní předpokládá, že skandál bude stát automobilku 25 až 35 miliard eur (zhruba 675 až 945 miliard korun). Dříve přitom náklady na řešení aféry odhadoval pouze na 20 až 30 miliard eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...