Praha - Případné přistoupení České republiky ke smlouvě o fiskální odpovědnosti by měli schvalovat občané v referendu. Kromě samostatného referenda k této věci je ale možností i to, že by nová pravidla schvalovali až v rámci referenda o vstupu ČR do eurozóny. Proti tomuto usnesení se postavila TOP 09. Definitivně bude záležet na Parlamentu, jak se k návrhu zákona o tomto referendu postaví. Vláda se dnes shodla také na tom, že některé části smlouvy je ještě třeba vyjasnit a že konečné stanovisko kabinetu bude také záviset na výsledném textu. Premiér Petr Nečas (ODS) rovněž po jednání vlády upozornil, že vláda bude potřebovat zmocnění prezidenta předtím, než bude moci smlouvu v EU vyjednat a podepsat.
„Tato smlouva je velmi omezujícím nástrojem z hlediska toho, jak se Česká republika z hlediska fiskální politiky v následujících letech může chovat. (…) Přistoupení k takovéto smlouvě, je zásadní změna práv občanů České republiky, a pokud se jich hodlají vzdát, je zapotřebí, aby o nich bylo rozhodnuto v referendu,“ zdůraznil po jednání kabinetu předseda poslaneckého klubu VV Vít Bárta. Nyní se podle předsedy VV Radka Johna čeká na finální verzi smlouvy. To by mělo být známo po jednání Evropské rady, které se má uskutečnit 30. ledna.
Premiér Nečas po jednání vlády zároveň zdůraznil, že rozhodnutí o referendu automaticky neznamená, že občané budou hlasovat přesně a výhradně o smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. „Já osobně spíše preferuji hlasování, které by se týkalo celého komplexu dohod, ke kterým my budeme muset přistoupit v souvislosti se vstupem do eurozóny,“ uvedl premiér.
TOP 09: Vyhlášení referenda je v rozporu s koaliční smlouvou
Vyhlášení referenda sice dnes na vládě prošlo, avšak jeden z koaličních partnerů - TOP 09 - se stále staví proti této myšlence. Strana se domnívá, že svým dnešním rozhodnutím vláda porušila koaliční smlouvu. „V koaliční smlouvě je právě uveden restriktivní přístup k vyhlašování referenda a je tam výslovně zmíněno, že jsou závažné otázky, kde i podle mezinárodní praxe nemůže být hlasováno v referendu a mimo jiné je ve výčtu těchto otázek zmíněno, že finanční a daňové otázky nemají podléhat referendu,“ vysvětlil v rozhovoru pro ČT24 předseda výboru pro veřejnou správu Stanislav Polčák (TOP 09 – STAN).
Polčák se obává toho, že kdyby bylo k podobným otázkám vypsáno referendum, nebudou lidé hlasovat ve veřejném zájmu, ale ve svém vlastním. To by podle něj mohlo Českou republiku poškodit. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) k tomu dodal, že velkým oříškem by v případě vyhlášení referenda byla i formulace samotné otázky. Politici podle něj nejsou schopni formulovat správnou otázku pro referendum.
Miroslav Kalousek, ministr financí (TOP 09)
„Jsme přesvědčeni, že je to velmi sofistikovaná agenda na to, aby bylo možné vygenerovat jednoduchou a jednoznačnou otázku.“
Posledním důvodem, proč TOP 09 odmítá referendum, je kontinuita zahraniční politiky České republiky. „Lisabonská smlouva také výrazným způsobem posouvala kompetence ve směru unijních institucí, přesto tenkrát česká politika odmítla referendum,“ dodal Kalousek s tím, že jeho strana s největší pravděpodobností nepodpoří referendum ani při jednání v Poslanecké sněmovně, ani v Senátu.
Komunisté referendum podpoří, ČSSD se do toho nechce
Ostatní koaliční partneři nicméně názory TOP 09 na referendum nesdílí. Na stranu ODS a VV se v této otázce staví i opoziční komunisté. „Referendum vítáme a podpoříme ho. Nesouhlasím s těmi kolegy, kteří říkají, že jde o věc fiskální. Jde o věc mezinárodně právních závazků, které má Česká republika v rámci EU,“ podotkl předseda KSČM Vojtěch Filip.
Marek Benda (ODS), předseda ústavněprávního výboru sněmovny
„Já si myslím, že se TOP 09 mýlí. To přece není žádná fiskální věc. Fakticky touto dohodou dochází k výrazné federalizaci Evropy. Tam si myslíme, že je férové zeptat se občanů: chcete to, nebo to nechcete?“
Se svérázným přístupem k referendu přišli sociální demokraté. „My nepodpoříme jednorázové referendum, my jsme ochotni podpořit referendum obecné. Pokud tady bude zákon o obecném referendu, tak vláda nebo občané mohou iniciovat hlasování třeba i o této evropské smlouvě,“ řekl ČT předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Zároveň dodal, že nepovažuje smlouvu o rozpočtové disciplíně za otázku, kterou by bylo nutné řešit v referendu.
V Česku referendum tradici nemá. Protože Česko zatím nemá zákon o obecném referendu, je třeba každé takové hlasování vyhlašovat speciálním zákonem. Zatímco třeba ve Švýcarsku se ročně uskuteční přibližně 10 referend, v Česku to bylo za 93 let jen jedno jediné. V červnu 2003 tímto způsobem Češi rozhodovali o vstupu země do EU. Kritici referenda argumentují jeho cenou. Jedno hlasování totiž vyjde zhruba na půl miliardy korun.
Rozhodnutí o půjčce MMF vláda odložila, 90 miliard podle Nečase nepůjčí
Vláda měla jednat také o půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Tomu by měla podle dohody z prosincového summitu půjčit na záchranu eurozóny 3,5 miliardy eur (zhruba 90 miliard Kč). Konečné rozhodnutí ale odlažila až na příští týden. Z dnešního jednání se totiž omluvil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který patří v diskusi o půjčce ke klíčovým hráčům. Kalousek má také na příští jednání přinést detailní návrh s konkrétními parametry.
Podle premiéra Nečase se nicméně dnes ministři shodli na tom, že pokud MMF nakonec Česku půjčí, bude muset jít o výrazně nižší částku, než je navržených 90 miliard korun. „Je to částka, která je vyloučena. Vůbec by nepřipadala v úvahu, ta částka by musela být velmi výrazně nižší. Ale o konkrétní částce jsme dnes nemluvili,“ zdůraznil Nečas.
Nižší částku již dříve prosazoval Kalousek, podle kterého Česká republika nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc eurozóně. Nečas se podle svého dřívějšího vyjádření kloní spíše k tomu, aby se Česko pomoci neúčastnilo. Půjčku odmítl také prezident Václav Klaus.
Nicméně již dnešní vydání Mladé fronty Dnes přineslo informaci o tom, že vládní strany se již dohodly. Deník tvrdí, že Česká republika půjčí Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) na záchranu eurozóny zhruba 50 miliard korun, tedy přibližně polovinu z požadovaných 3,5 miliardy eur (zhruba 90 miliard Kč). Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil tuto informaci za nepravdivou. „V minulých dnech vládní strany spolu nejednaly, tím méně se mohly dohodnout o poskytnutí půjčky či o její výši,“ sdělil Kalousek.
Miroslav Kalousek, ministr financí:
„Dnešní informace Mladé fronty o dohodě vládních stran o půjčce MMF je zcela nepravdivá. V minulých dnech spolu o tom vládní strany nejednaly, tím méně se mohly dohodnout o půjčce samé či o její výši. Vláda o tom teprve bude jednat.“
Půjčka MMF by měla jít z devizových rezerv České národní banky. Její původní výše by znamenala 11 procent z rezerv, jak varoval guvernér ČNB Miroslav Singer. Podle něj by účast ČR na půjčce byla bezprecedentní koncentrací rezerv ČNB v jedné instituci a hrozí, že se MMF zadluží příliš. Podmínky půjčky nejsou hotové. Mluví se o půjčce na tři až pět let, která by státní rozpočet mohla stát až miliardu korun za uniklé úroky z deviz ČNB. Ta jinak rezervy ukládá převážně do dluhopisů. Úroky, které MMF svým členům platí, se pohybují jen kolem desetiny procenta.
Lídři Evropské unie se loni v prosinci na summitu v Bruselu dohodli, že měnovému fondu poskytnou na základě bilaterálních smluv půjčku až 200 miliard eur. Země EU se ale posléze na poskytnutí celého objemu nedohodly. Dodat peníze se zavázala zatím jen eurozóna, a to 150 miliard eur. Ze zemí mimo eurozónu půjčku zatím vyloučily Británie a Bulharsko.
