Věřitelé odpustí Ukrajině pětinu dluhu

Ukrajina uzavřela se skupinou zahraničních věřitelů dohodu o odpuštění části svého dluhu. Věřitelé prominou Kyjevu dvacet procent jistiny dluhopisů. Navíc prodlouží termín splatnosti zbylého dluhu o čtyři roky.

Ukrajinský dluh by neměl do roku 2020 překročit zhruba sedmdesát procent HDP. Je otázka, jestli s takhle mizernými výkony hospodářství to bude realizovatelné. I když k dohodě s věřiteli Ukrajina dospěla, obávám se, že to nemusí být poslední dohoda na restrukturalizaci soukromého dluhu.
Jan Bureš
ekonom Poštovní spořitelny

Ukrajinská ministryně financí Natalija Jarešková označila dohodu za výhru pro obě strany. „Každý vyšel z této dohody dobře,“ uvedla Jarešková. Restrukturalizace dluhu by měla být završena do konce října, Jarešková doufá, že se k ní připojí naprostá většina věřitelů. Dohoda posílí ukrajinské státní finance a zachrání zemi před nutností vyhlásit platební neschopnost.

Ukrajina vedla jednání o restrukturalizaci státního zahraničního dluhu v objemu 18 miliard dolarů (431 miliard Kč) už od jara. Rozdílné postoje ale postupně protáhly jednání přes pět měsíců. 

Kyjev požadoval, aby věřitelé přistoupili na výrazné snížení jistiny svých dluhopisů, což oni ale dlouho odmítali a navrhovali jen prodloužení splatnosti. V posledním kole jednání, které trvalo dva týdny, se nakonec podařilo dospět ke kompromisu.

„Dnešní dohodu vítáme,“ zmínila šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Dohoda by podle ní Kyjevu mohla pomoci dostat dluhovou zátěž pod kontrolu, proto je důležité, aby dohoda získala širokou podporu všech držitelů eurobondů.

Rusko se nezapojí, splátku chce tak, jak je

Jarešková opět vyzvala Rusko, aby se k částečnému oddlužení země připojilo. Moskva to ale znovu odmítla. Koncem roku 2013 půjčila Kyjevu tři miliardy dolarů prostřednictvím koupě dluhopisů, které jsou splatné letos v prosinci.

Podle ruského ministra financí Antona Siluanova Rusko nyní nutně potřebuje devizy, protože kvůli západním sankcím nemá přístup na zahraniční kapitálové trhy. Na restrukturalizaci ukrajinského dluhu se tak podílet nebude.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk uvedl, že Ukrajina nenabídne Rusku lepší dohodu o dluhu než jiným věřitelům. Prodlení se splátkami ruského dluhu by každopádně pro Ukrajinu znamenalo jisté ohrožení, protože MMF nemůže dál poskytovat úvěry zemím, které svým státním věřitelům včas nesplácejí závazky.

Trváme na tom, aby v prosinci tohoto roku byly ty tři miliardy dolarů plně splaceny, včetně splátek úroků.
Anton Siluanov
ruský ministr financí
Nahrávám video

Restrukturalizací dluhů k finanční pomoci

Ukrajina se následkem špatného hospodaření a konfliktu se separatisty na východě země pohybuje na pokraji státního bankrotu. Ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš upozorňuje, že ekonomika letos padá rychleji, než předpokládal Mezinárodní měnový fond, když pracoval na záchranném programu pro Ukrajinu. „Pokud se na východě situace nestabilizuje, těžko přemýšlet o nějakém výraznějším oživení. Nicméně když pomineme problémy na východě země, reformy, které MMF požaduje, se Ukrajina v zásadě snaží plnit a MMF ji spíš chválí za snahu, především v bankovním sektoru,“ zmínil Bureš.

Restrukturalizací zahraničního dluhu státu a státních organizací chce Kyjev ušetřit do roku 2018 více než 15 miliard dolarů. Proces je součástí záchranného programu v objemu 40 miliard dolarů. Jenom od MMF má získat 17,5 miliardy dolarů v příštích čtyřech letech. Začátkem srpna dostala od fondu druhou část úvěru v objemu skoro dvou miliard dolarů.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko také přislíbil po jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, že rychle uskuteční slibované reformy, aby Evropská komise mohla poskytnout Kyjevu dvě poslední splátky z balíku pomoci ve výši 1,8 miliardy eur (asi 49 miliard Kč). „Posuzovali jsme všechny reformy uskutečňované na Ukrajině, “ řekl Juncker, „prezident mě ujistil, že Ukrajina a ukrajinský parlament se chystají v nejbližší době dosáhnout pokroku. To nám umožní kladně rozhodnout o poskytnutí dvou posledních splátek našeho finančního programu.“

Ukrajinský prezident Petro Porošenko a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Centrální banka zmírní úrokovou sazbu

Na Ukrajině už třetí měsíc v řadě zpomaluje inflace, centrální banka se tak rozhodla upustit od vysoké úrokové sazby. „Vzhledem k poklesu inflačních rizik považuje centrální banka za možné zahájit uvolňování měnové politiky,“ sdělila banka. Od pátku sníží klíčovou úrokovou sazbu na 27 procent. V březnu ji zvedla na patnáctileté maximum ve výši třiceti procent. Důvodem byla právě stoupající inflace i slabost domácí měny. 

Podle Bureše si snížení mohla centrální banka dovolit možná i s ohledem na dohodu s věřiteli. „I když je ukrajinská inflace za vrcholem, stále je někde kolem šedesáti procent. V tuhle chvíli nějaký výraznější prostor pro snižování úrokových sazeb ještě není,“ dodal.

Centrální banka od loňska do letošního března zvýšila sazby celkem pětkrát. Na začátku loňského roku činila její klíčová úroková sazba 6,5 procenta. Vyšší úroky sice obvykle podporují kurz domácí měny a omezují inflační tlaky, mají ale zároveň negativní dopad na hospodářský růst, protože zvyšují náklady na půjčky. Ztrácela i ukrajinská hřivna v důsledku politické a ekonomické krize, loni přišla zhruba o polovinu hodnoty a letos oslabuje podobným tempem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 7 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 8 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.