Věřitelé odpustí Ukrajině pětinu dluhu

Ukrajina uzavřela se skupinou zahraničních věřitelů dohodu o odpuštění části svého dluhu. Věřitelé prominou Kyjevu dvacet procent jistiny dluhopisů. Navíc prodlouží termín splatnosti zbylého dluhu o čtyři roky.

Ukrajinský dluh by neměl do roku 2020 překročit zhruba sedmdesát procent HDP. Je otázka, jestli s takhle mizernými výkony hospodářství to bude realizovatelné. I když k dohodě s věřiteli Ukrajina dospěla, obávám se, že to nemusí být poslední dohoda na restrukturalizaci soukromého dluhu.
Jan Bureš
ekonom Poštovní spořitelny

Ukrajinská ministryně financí Natalija Jarešková označila dohodu za výhru pro obě strany. „Každý vyšel z této dohody dobře,“ uvedla Jarešková. Restrukturalizace dluhu by měla být završena do konce října, Jarešková doufá, že se k ní připojí naprostá většina věřitelů. Dohoda posílí ukrajinské státní finance a zachrání zemi před nutností vyhlásit platební neschopnost.

Ukrajina vedla jednání o restrukturalizaci státního zahraničního dluhu v objemu 18 miliard dolarů (431 miliard Kč) už od jara. Rozdílné postoje ale postupně protáhly jednání přes pět měsíců. 

Kyjev požadoval, aby věřitelé přistoupili na výrazné snížení jistiny svých dluhopisů, což oni ale dlouho odmítali a navrhovali jen prodloužení splatnosti. V posledním kole jednání, které trvalo dva týdny, se nakonec podařilo dospět ke kompromisu.

„Dnešní dohodu vítáme,“ zmínila šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. Dohoda by podle ní Kyjevu mohla pomoci dostat dluhovou zátěž pod kontrolu, proto je důležité, aby dohoda získala širokou podporu všech držitelů eurobondů.

Rusko se nezapojí, splátku chce tak, jak je

Jarešková opět vyzvala Rusko, aby se k částečnému oddlužení země připojilo. Moskva to ale znovu odmítla. Koncem roku 2013 půjčila Kyjevu tři miliardy dolarů prostřednictvím koupě dluhopisů, které jsou splatné letos v prosinci.

Podle ruského ministra financí Antona Siluanova Rusko nyní nutně potřebuje devizy, protože kvůli západním sankcím nemá přístup na zahraniční kapitálové trhy. Na restrukturalizaci ukrajinského dluhu se tak podílet nebude.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk uvedl, že Ukrajina nenabídne Rusku lepší dohodu o dluhu než jiným věřitelům. Prodlení se splátkami ruského dluhu by každopádně pro Ukrajinu znamenalo jisté ohrožení, protože MMF nemůže dál poskytovat úvěry zemím, které svým státním věřitelům včas nesplácejí závazky.

Trváme na tom, aby v prosinci tohoto roku byly ty tři miliardy dolarů plně splaceny, včetně splátek úroků.
Anton Siluanov
ruský ministr financí
Nahrávám video

Restrukturalizací dluhů k finanční pomoci

Ukrajina se následkem špatného hospodaření a konfliktu se separatisty na východě země pohybuje na pokraji státního bankrotu. Ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš upozorňuje, že ekonomika letos padá rychleji, než předpokládal Mezinárodní měnový fond, když pracoval na záchranném programu pro Ukrajinu. „Pokud se na východě situace nestabilizuje, těžko přemýšlet o nějakém výraznějším oživení. Nicméně když pomineme problémy na východě země, reformy, které MMF požaduje, se Ukrajina v zásadě snaží plnit a MMF ji spíš chválí za snahu, především v bankovním sektoru,“ zmínil Bureš.

Restrukturalizací zahraničního dluhu státu a státních organizací chce Kyjev ušetřit do roku 2018 více než 15 miliard dolarů. Proces je součástí záchranného programu v objemu 40 miliard dolarů. Jenom od MMF má získat 17,5 miliardy dolarů v příštích čtyřech letech. Začátkem srpna dostala od fondu druhou část úvěru v objemu skoro dvou miliard dolarů.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko také přislíbil po jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, že rychle uskuteční slibované reformy, aby Evropská komise mohla poskytnout Kyjevu dvě poslední splátky z balíku pomoci ve výši 1,8 miliardy eur (asi 49 miliard Kč). „Posuzovali jsme všechny reformy uskutečňované na Ukrajině, “ řekl Juncker, „prezident mě ujistil, že Ukrajina a ukrajinský parlament se chystají v nejbližší době dosáhnout pokroku. To nám umožní kladně rozhodnout o poskytnutí dvou posledních splátek našeho finančního programu.“

Ukrajinský prezident Petro Porošenko a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Centrální banka zmírní úrokovou sazbu

Na Ukrajině už třetí měsíc v řadě zpomaluje inflace, centrální banka se tak rozhodla upustit od vysoké úrokové sazby. „Vzhledem k poklesu inflačních rizik považuje centrální banka za možné zahájit uvolňování měnové politiky,“ sdělila banka. Od pátku sníží klíčovou úrokovou sazbu na 27 procent. V březnu ji zvedla na patnáctileté maximum ve výši třiceti procent. Důvodem byla právě stoupající inflace i slabost domácí měny. 

Podle Bureše si snížení mohla centrální banka dovolit možná i s ohledem na dohodu s věřiteli. „I když je ukrajinská inflace za vrcholem, stále je někde kolem šedesáti procent. V tuhle chvíli nějaký výraznější prostor pro snižování úrokových sazeb ještě není,“ dodal.

Centrální banka od loňska do letošního března zvýšila sazby celkem pětkrát. Na začátku loňského roku činila její klíčová úroková sazba 6,5 procenta. Vyšší úroky sice obvykle podporují kurz domácí měny a omezují inflační tlaky, mají ale zároveň negativní dopad na hospodářský růst, protože zvyšují náklady na půjčky. Ztrácela i ukrajinská hřivna v důsledku politické a ekonomické krize, loni přišla zhruba o polovinu hodnoty a letos oslabuje podobným tempem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.