Veřejné projednávání dostavby Dukovan bylo pod dohledem příznivců i odpůrců jádra

Nahrávám video
Na projednávání dostavby Dukovan přišli zastánci i odpůrci. Podle Drábové je ale odpor slabší, než byl u stavby Temelína
Zdroj: ČT24

Veřejného projednávání záměru stavby nových bloků dukovanské jaderné elektrárny se během středy účastnilo v Třebíči okolo 200 lidí. Firma ČEZ plánuje postavit u elektrárny jeden až dva další bloky.

Před vchodem do městského zimního stadionu, kde ministerstvo životního prostředí tuto akci pořádá, se před zahájením s transparenty sešly skupinky odpůrců i příznivců jaderné energie. Někteří protestující proti stavbě bloků uvedli, že přijeli z Dolních Rakous.

Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové je odpor proti dukovanské elektrárně mnohem slabší, než byl před lety proti Temelínu. „Atmosféra byla daleko jiná, daleko bouřlivější, daleko emotivnější a daleko méně jsme dokázali být partnery v diskuzi,“ podotkla.

Sešli se odpůrci (vlevo) i příznivci jádra.
Zdroj: Pavlíček Luboš/ČTK

Jednání začalo krátce po poledni. Ze začátku ho sledovaly desítky lidí, postupně jich přibylo. Jednání se odehrává v češtině, zajištěno je tlumočení do němčiny, polštiny a maďarštiny. Mezi dotčené totiž patří kromě Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje a obcí v širším regionu také okolní státy. Starostové obcí, kteří se debaty zúčastnili, vesměs vyslovovali podporu dostavbě Dukovan.

„Co se bezpečnosti týče, nejvíc dotazů bylo z řad Rakušanů. Ujištěni byli, že pravděpodobnost havárie reaktoru je minimální,“ přiblížila diskusi redaktorka ČT Blanka Poulová. „Co se závislosti na tom, kdo bude nové bloky stavět, ujistil ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek, že je ČEZ schopen omezit jakoukoli závislost a že náklady na výstavbu se budou odvíjet od výběru dodavatele. Přesná částka ale nezazněla,“ doplnila.

Nahrávám video
Život ve stínu jaderné elektrány. Jak se žije obyvatelům Dukovan
Zdroj: ČT24

Aktuální akce v Třebíči je součástí procesu posuzování vlivu stavby na životní prostředí, který probíhá už od roku 2016. „Od té doby probíhá konzultace s veřejností a konzultace na expertních úrovních a dnes se koná veřejné projednání. Předpokládáme, že na jaře příštího roku by mělo být vydáno závěrečné stanovisko,“ přiblížil ředitel odboru posuzování vlivu na životní prostředí na ministerstvu životního prostředí Evžen Doležal.

Přednost mají Dukovany

Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně. Podle dosavadních vyjádření politiků má přednost výstavba ve starší elektrárně Dukovany. Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje ale brzdí nejasnosti o způsobu financování.

Podle analýzy ministerstva financí je nejlepší variantou výstavby jaderných bloků v Česku jejich vybudování částí společnosti ČEZ, která by byla ve stoprocentním vlastnictví státu. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl generální ředitel energetické firmy Daniel Beneš. Varianta podle něj vyhrála ve všech čtyřech kategoriích, se kterými analýza skupiny pro strategii financování pracovala. Předmětem hodnocení byly celkové investiční náklady na výstavbu, cena vyrobené elektřiny, dopady na státní rozpočet a naplňování energetické koncepce státu.

Energetika
Zdroj: ČT24

V poslední době se tak hovoří o možné transformaci či rozdělení firmy ČEZ, což by mělo mimo jiné pomoci právě k rozhodnutí o případné stavbě nového bloku Dukovan. Podle Beneše by se společnost neměla rozdělovat, ale transformovat, aby z ní bylo možné vytlačit menšinové akcionáře. Stát teď drží ve společnosti ČEZ přibližně 70procentní podíl.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) v nedávném pořadu Interview ČT24 uvedl, že vláda by měla jasně prohlásit, že má zájem stavět nové bloky, a představit časový harmonogram, cestovní mapu. „Pokud to vláda neudělá, nejlépe do konce roku, tak se snadno může stát, že ta výstavba jaderných boků nějak vyšumí,“ varoval.

Připomněl, že v letech 2035 až 2037 bude končit životnost současných bloků. Přitom příprava a výstavba nových si vyžaduje hodně času a hrozí, že by se to nemuselo stihnout. Uvedl také, že na českou politiku má nepříznivý vliv i to, že Německo v roce 2022 zavře všechny své jaderné elektrárny. „Za takových podmínek se těžko staví nové bloky,“ řekl Mládek. Navíc z Unie odchází Velká Británie, která rozvoj jaderné energetiky podporovala. A ve Francii není tlak na další rozvoj jádra, země spíše některé elektrárny uzavře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...