V Portugalsku a Řecku berou víc než u nás a vyprodukují toho méně. Firmy v Česku by mohly lidem přidat, míní Mládek

Nahrávám video

Někteří podnikatelé si myslí, že do Česka pozvou pracovníky ze zahraničí, a až opadne současná konjunktura, tak je zase pošlou zpátky, ale takhle jednoduše to nefunguje. V Interview ČT24 na to upozornil bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) a zároveň odkázal na varovné příklady z minulosti.

Mládek konkrétně zmínil rok 2008, kdy i do Česka přicházelo pracovat mnoho lidí ze zahraničí. Bylo to v době vrcholící hospodářské konjunktury země. Už v prvním čtvrtletí 2009, po nástupu krize, ale spustil někdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS) projekt dobrovolných návratů cizinců.

Stát jim tedy platil letenku a bonus 400 eur (tehdy skoro 11 tisíc korun) pro každého z nich, kdo se rozhodl republiku opustit. Do projektu se přihlásili zejména Mongolci, Uzbekové a z menší míry také Vietnamci a další národnosti. 

Druhý varovný příklad, který bývalý ministr průmyslu a obchodu v pořadu uvedl, byl z Kypru. Ten podle něho v minulosti umožnil značnému počtu Východoevropanů vstup do služeb. Ti zde vytlačili místní obyvatele starší padesáti let, protože „hoteliéři a restauratéři dali přednost mladým lidem“. Nakonec stát musel ekonomickou migraci přibrzdit, uvedl Mládek v reakci na současné stížnosti českých firem, že jim chybějící pracovníci brzdí další rozvoj, a je tedy nutno „dovézt cizince“. 

Když prodlužujeme věk odchodu do důchodu, je nutné myslet na to, co budou dělat lidé, kterým je přes šedesát let, aby také měli práci, dodal bývalý ministr. Stát musí počítat také s tím, že někteří zahraniční pracovníci si přivezou rodiny a někteří z nich tu zůstanou. „Abychom si potom, až opadne konjunktura a nebude zaměstnanost, nenadělali řadu problémů“. 

Mládek: Když cizinci, tak z bývalé Jugoslávie a postsovětského prostoru

K zaměstnávání cizinců Mládek uvedl, že je třeba, aby přišli imigranti ze zemí jazykově a kulturně blízkých. „To jsou země bývalého Sovětského svazu a bývalé Jugoslávie. Jsou schopni se bez problémů integrovat do české společnosti,“ uvedl Mládek. Podle něho jsou také signály, že i mladí Italové a Španělé mají zájem o některé pozice v Česku, protože doma obtížně shánějí práci. Dodal však, že primárním zájmem české vlády je a musí být, aby se postarala o vlastní občany a – jak zdůraznil – aby vlastní občané měli práci.  

Vývoj průměrné mzdy
Zdroj: ČT24

K současnému stavu rychlého růstu ekonomiky, vysoké zaměstnanosti, rostoucích mezd a „vyschlému trhu práce“ řekl, že u firem je ještě prostor pro růst mezd. Zaměstnanci mají – vzhledem k tomu, jak jsou produktivní – relativně malé mzdy. Nemůžeme mít platy jako v Německu, na to nemáme produktivitu, ale mohly by být o něco vyšší, než jsou, myslí si Mládek. 

Dokumentoval to na produktivitě práce, kde je Česko šestnácté v Evropské unii, zatímco ve výši platů na 21. místě. „Takže máme nižší platy, než odpovídá naší úrovni. V Portugalsku a Řecku berou více než u nás a vyprodukují toho méně,“ řekl. I proto se domnívá, že u firem v Česku je ještě prostor pro růst mezd. 

Potřebujeme cestovní mapu pro jádro, soudí exministr

K současnému dění kolem (ne)výstavby jaderných bloků uvedl, že mu dělá starosti. Podle něho by nová vláda měla jasně prohlásit, že má zájem je stavět, a představit časový harmonogram, cestovní mapu. „Pokud to vláda neudělá, nejlépe do konce roku, tak se snadno může stát, že ta výstavba jaderných boků nějak vyšumí,“ varoval. 

Připomněl, že v letech 2035 až 2037 bude končit životnost současných bloků. Přitom příprava a výstavba nových si vyžaduje hodně času a hrozí, že by se to nemuselo stihnout. 

Energetika
Zdroj: ČT24

Uvedl také, že na českou politiku má nepříznivý vliv i to, že Německo v roce 2022 zavře všechny své jaderné elektrárny. „Za takových podmínek se těžko staví nové bloky,“ řekl Mládek. Navíc z Unie odchází Velká Británie, která rozvoj jaderné energetiky podporovala. A ve Francii není tlak na další rozvoj jádra, země spíše některé elektrárny uzavře. 

V Česku není možné se vzhledem k přírodním podmínkám spoléhat na větrnou energii a další obnovitelné zdroje, jako třeba v Německu či Dánsku, soudí Mládek. Může to proto podle něj skončit výstavbou paroplynových elektráren, kde stačí čtyři roky od rozhodnutí po výstavbu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka to odmítá

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
11:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 5 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
před 22 hhodinami

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
před 23 hhodinami

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
včera v 16:28‌‌

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
včera v 08:00‌‌

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.