V Portugalsku a Řecku berou víc než u nás a vyprodukují toho méně. Firmy v Česku by mohly lidem přidat, míní Mládek

Nahrávám video

Někteří podnikatelé si myslí, že do Česka pozvou pracovníky ze zahraničí, a až opadne současná konjunktura, tak je zase pošlou zpátky, ale takhle jednoduše to nefunguje. V Interview ČT24 na to upozornil bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) a zároveň odkázal na varovné příklady z minulosti.

Mládek konkrétně zmínil rok 2008, kdy i do Česka přicházelo pracovat mnoho lidí ze zahraničí. Bylo to v době vrcholící hospodářské konjunktury země. Už v prvním čtvrtletí 2009, po nástupu krize, ale spustil někdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS) projekt dobrovolných návratů cizinců.

Stát jim tedy platil letenku a bonus 400 eur (tehdy skoro 11 tisíc korun) pro každého z nich, kdo se rozhodl republiku opustit. Do projektu se přihlásili zejména Mongolci, Uzbekové a z menší míry také Vietnamci a další národnosti. 

Druhý varovný příklad, který bývalý ministr průmyslu a obchodu v pořadu uvedl, byl z Kypru. Ten podle něho v minulosti umožnil značnému počtu Východoevropanů vstup do služeb. Ti zde vytlačili místní obyvatele starší padesáti let, protože „hoteliéři a restauratéři dali přednost mladým lidem“. Nakonec stát musel ekonomickou migraci přibrzdit, uvedl Mládek v reakci na současné stížnosti českých firem, že jim chybějící pracovníci brzdí další rozvoj, a je tedy nutno „dovézt cizince“. 

Když prodlužujeme věk odchodu do důchodu, je nutné myslet na to, co budou dělat lidé, kterým je přes šedesát let, aby také měli práci, dodal bývalý ministr. Stát musí počítat také s tím, že někteří zahraniční pracovníci si přivezou rodiny a někteří z nich tu zůstanou. „Abychom si potom, až opadne konjunktura a nebude zaměstnanost, nenadělali řadu problémů“. 

Mládek: Když cizinci, tak z bývalé Jugoslávie a postsovětského prostoru

K zaměstnávání cizinců Mládek uvedl, že je třeba, aby přišli imigranti ze zemí jazykově a kulturně blízkých. „To jsou země bývalého Sovětského svazu a bývalé Jugoslávie. Jsou schopni se bez problémů integrovat do české společnosti,“ uvedl Mládek. Podle něho jsou také signály, že i mladí Italové a Španělé mají zájem o některé pozice v Česku, protože doma obtížně shánějí práci. Dodal však, že primárním zájmem české vlády je a musí být, aby se postarala o vlastní občany a – jak zdůraznil – aby vlastní občané měli práci.  

Vývoj průměrné mzdy
Zdroj: ČT24

K současnému stavu rychlého růstu ekonomiky, vysoké zaměstnanosti, rostoucích mezd a „vyschlému trhu práce“ řekl, že u firem je ještě prostor pro růst mezd. Zaměstnanci mají – vzhledem k tomu, jak jsou produktivní – relativně malé mzdy. Nemůžeme mít platy jako v Německu, na to nemáme produktivitu, ale mohly by být o něco vyšší, než jsou, myslí si Mládek. 

Dokumentoval to na produktivitě práce, kde je Česko šestnácté v Evropské unii, zatímco ve výši platů na 21. místě. „Takže máme nižší platy, než odpovídá naší úrovni. V Portugalsku a Řecku berou více než u nás a vyprodukují toho méně,“ řekl. I proto se domnívá, že u firem v Česku je ještě prostor pro růst mezd. 

Potřebujeme cestovní mapu pro jádro, soudí exministr

K současnému dění kolem (ne)výstavby jaderných bloků uvedl, že mu dělá starosti. Podle něho by nová vláda měla jasně prohlásit, že má zájem je stavět, a představit časový harmonogram, cestovní mapu. „Pokud to vláda neudělá, nejlépe do konce roku, tak se snadno může stát, že ta výstavba jaderných boků nějak vyšumí,“ varoval. 

Připomněl, že v letech 2035 až 2037 bude končit životnost současných bloků. Přitom příprava a výstavba nových si vyžaduje hodně času a hrozí, že by se to nemuselo stihnout. 

Energetika
Zdroj: ČT24

Uvedl také, že na českou politiku má nepříznivý vliv i to, že Německo v roce 2022 zavře všechny své jaderné elektrárny. „Za takových podmínek se těžko staví nové bloky,“ řekl Mládek. Navíc z Unie odchází Velká Británie, která rozvoj jaderné energetiky podporovala. A ve Francii není tlak na další rozvoj jádra, země spíše některé elektrárny uzavře. 

V Česku není možné se vzhledem k přírodním podmínkám spoléhat na větrnou energii a další obnovitelné zdroje, jako třeba v Německu či Dánsku, soudí Mládek. Může to proto podle něj skončit výstavbou paroplynových elektráren, kde stačí čtyři roky od rozhodnutí po výstavbu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 5 mminutami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 2 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026
Načítání...