Někteří podnikatelé si myslí, že do Česka pozvou pracovníky ze zahraničí, a až opadne současná konjunktura, tak je zase pošlou zpátky, ale takhle jednoduše to nefunguje. V Interview ČT24 na to upozornil bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) a zároveň odkázal na varovné příklady z minulosti.
V Portugalsku a Řecku berou víc než u nás a vyprodukují toho méně. Firmy v Česku by mohly lidem přidat, míní Mládek
Jan Mládek v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Mládek konkrétně zmínil rok 2008, kdy i do Česka přicházelo pracovat mnoho lidí ze zahraničí. Bylo to v době vrcholící hospodářské konjunktury země. Už v prvním čtvrtletí 2009, po nástupu krize, ale spustil někdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS) projekt dobrovolných návratů cizinců.
Stát jim tedy platil letenku a bonus 400 eur (tehdy skoro 11 tisíc korun) pro každého z nich, kdo se rozhodl republiku opustit. Do projektu se přihlásili zejména Mongolci, Uzbekové a z menší míry také Vietnamci a další národnosti.
Druhý varovný příklad, který bývalý ministr průmyslu a obchodu v pořadu uvedl, byl z Kypru. Ten podle něho v minulosti umožnil značnému počtu Východoevropanů vstup do služeb. Ti zde vytlačili místní obyvatele starší padesáti let, protože „hoteliéři a restauratéři dali přednost mladým lidem“. Nakonec stát musel ekonomickou migraci přibrzdit, uvedl Mládek v reakci na současné stížnosti českých firem, že jim chybějící pracovníci brzdí další rozvoj, a je tedy nutno „dovézt cizince“.
Když prodlužujeme věk odchodu do důchodu, je nutné myslet na to, co budou dělat lidé, kterým je přes šedesát let, aby také měli práci, dodal bývalý ministr. Stát musí počítat také s tím, že někteří zahraniční pracovníci si přivezou rodiny a někteří z nich tu zůstanou. „Abychom si potom, až opadne konjunktura a nebude zaměstnanost, nenadělali řadu problémů“.
Mládek: Když cizinci, tak z bývalé Jugoslávie a postsovětského prostoru
K zaměstnávání cizinců Mládek uvedl, že je třeba, aby přišli imigranti ze zemí jazykově a kulturně blízkých. „To jsou země bývalého Sovětského svazu a bývalé Jugoslávie. Jsou schopni se bez problémů integrovat do české společnosti,“ uvedl Mládek. Podle něho jsou také signály, že i mladí Italové a Španělé mají zájem o některé pozice v Česku, protože doma obtížně shánějí práci. Dodal však, že primárním zájmem české vlády je a musí být, aby se postarala o vlastní občany a – jak zdůraznil – aby vlastní občané měli práci.
Vývoj průměrné mzdy
K současnému stavu rychlého růstu ekonomiky, vysoké zaměstnanosti, rostoucích mezd a „vyschlému trhu práce“ řekl, že u firem je ještě prostor pro růst mezd. Zaměstnanci mají – vzhledem k tomu, jak jsou produktivní – relativně malé mzdy. Nemůžeme mít platy jako v Německu, na to nemáme produktivitu, ale mohly by být o něco vyšší, než jsou, myslí si Mládek.
Dokumentoval to na produktivitě práce, kde je Česko šestnácté v Evropské unii, zatímco ve výši platů na 21. místě. „Takže máme nižší platy, než odpovídá naší úrovni. V Portugalsku a Řecku berou více než u nás a vyprodukují toho méně,“ řekl. I proto se domnívá, že u firem v Česku je ještě prostor pro růst mezd.
Potřebujeme cestovní mapu pro jádro, soudí exministr
K současnému dění kolem (ne)výstavby jaderných bloků uvedl, že mu dělá starosti. Podle něho by nová vláda měla jasně prohlásit, že má zájem je stavět, a představit časový harmonogram, cestovní mapu. „Pokud to vláda neudělá, nejlépe do konce roku, tak se snadno může stát, že ta výstavba jaderných boků nějak vyšumí,“ varoval.
Připomněl, že v letech 2035 až 2037 bude končit životnost současných bloků. Přitom příprava a výstavba nových si vyžaduje hodně času a hrozí, že by se to nemuselo stihnout.
Energetika
Uvedl také, že na českou politiku má nepříznivý vliv i to, že Německo v roce 2022 zavře všechny své jaderné elektrárny. „Za takových podmínek se těžko staví nové bloky,“ řekl Mládek. Navíc z Unie odchází Velká Británie, která rozvoj jaderné energetiky podporovala. A ve Francii není tlak na další rozvoj jádra, země spíše některé elektrárny uzavře.
V Česku není možné se vzhledem k přírodním podmínkám spoléhat na větrnou energii a další obnovitelné zdroje, jako třeba v Německu či Dánsku, soudí Mládek. Může to proto podle něj skončit výstavbou paroplynových elektráren, kde stačí čtyři roky od rozhodnutí po výstavbu.