Londýn - Pokud zadané odborné zhodnocení ukáže, že produkce biopaliv zvyšuje ceny potravin a poškozuje životní prostředí, bude Velká Británie usilovat o změnu politiky biopaliv v Evropské unii. Prohlásil to dnes britský premiér Gordon Brown před schůzkou s rozvojovými experty a zástupci farmářů a maloobchodníků na téma potravinové krize v chudých zemích.
Prudký růst cen potravin označil Brown za hrozbu stejně velkou, jako je nynější globální úvěrová krize. Potravinová krize by mohla v rozvojovém světě zvrátit pokrok dosažený v posledních letech a vystavit miliony lidí extrémní nouzi a hladu.
Britská vláda v únoru zadala expertům vypracovat zhodnocení ekologických a ekonomických dopadů produkce biopaliv. „Jestliže toto hodnocení ukáže, že musíme naše přístupy změnit, budeme prosazovat změnu v biopalivových cílech EU,“ řekl Brown.
EU má vytyčen cíl zajišťovat do roku 2020 deset procent spotřeby pohonných hmot biopalivy a přes rostoucí kritiku od něj zatím nehodlá upustit. Biopaliva měla přispět k omezování emisí skleníkových plynů a snížit závislost na dovozech ropy, vědecké studie z poslední doby však upozorňují, že paliva vyráběná ze zemědělských plodin k těmto cílům praktiky nijak nepřispívají; navíc jsou kritizována za to, že jejich produkce v tropech zvyšuje odlesňování a celkově ubírá zemědělskou půdu potravinám, čímž přispívá k prudkému růstu cen potravin. Nárůst cen vedl letos k sociálním nepokojům v řadě chudých zemí světa.
„Tiché cunami“ ohrožuje 100 milionů lidí po celém světě
WFP označil nynější potravinovou krizi za „tiché cunami“, které ohrožuje po celém světě 100 milionů lidí. „Toto je nová tvář hladu - miliony lidí, které ještě před šesti měsíci hladem ohroženy nebyly, nyní ohroženy jsou,“ řekla ředitelka Světového potravinového programu OSN (WFP) Josette Sheeranová před schůzkou s Brownem. Podle ní tato situace volá po rozsáhlém zásahu světového společenství, jak formou nouzové pomoci, tak dlouhodobějšími způsoby řešení.
Brown vyzval k posílení výzkumu plodinových odrůd s vyššími výnosy, které dokážou vydržet horší klimatické podmínky; podle něj musí v rozvojových zemích dojít k další zemědělské revoluci, podobné „zelené revoluci“, která v 60. a 70. letech zajistila dostatek potravin v zemích jako Mexiko a Indie. Za potřebnou označil rovněž globální dohodu na liberalizaci trhů a omezení zemědělských subvencí v bohatém světě.
Už dříve prezident Světové banky (WB) Robert Zoellick vyzval vlády vyspělých zemí k bezodkladným krokům, které vyřeší současnou krizovou situaci v chudých státech, vyvolanou prudkým růstem cen potravin. Výbor varoval před dalšími sociálními nepokoji, které hrozí v případě, že se ceny potravin nepodaří dostat zpět pod kontrolu.
