Vedení ČEZ si loni přišlo na čtvrt miliardy

Praha - Vedení polostátního energetického gigantu ČEZ si v loňském roce přišlo celkem na 256,2 milionu korun. O rok dříve to bylo dokonce 307,6 milionu korun. Dnes to zveřejnil server Týden.cz s odkazem na údaje ve výročních zprávách společnosti.

Šéf ČEZ, ředitelé divizí a další manažeři, kteří jsou ve výroční zprávě označeni jako osoby s řídící pravomocí, si loni přišli na 186,1 milionu korun, přičemž o rok dříve to bylo 163,7 milionu. V minulém roce si manažeři ČEZ polepšili, protože se výrazně zvýšily odměny ze zhruba 92 milionů na 116,7 milionu korun. Na odměnách a příjmech z prodeje akcií firmy, které mohou koupit za předem stanovenou cenu díky opčnímu programu, si členové představenstva ČEZ v roce 2011 přišli na 34,4 milionu korun.

V minulosti měli manažeři možnost koupit akcie ČEZ s výrazným diskontem. V roce 2010 přitom představenstvo vydělalo 95,5 milionu korun, přičemž 77 milionů představovaly příjmy z prodeje akcií ČEZ. V loňském roce už příjmy z prodeje akcií byly „pouze“ 17 milionů korun, píše server. 

Členy představenstva byli loni například generální ředitel ČEZ a předseda představenstva Daniel Beneš, finanční ředitel Martin Novák, šéf divize investice Peter Bodnár nebo šéf divize výroba Vladimír Hlavinka. Členové představenstva jsou zároveň vrcholovými manažery firmy.

Ilustrační foto
Zdroj: Radim Beznoska/ISIFA

Dozorčí rada si loni přišla na 35,7 milionu korun

Členové dozorčí rady si loni vydělali 35,7 milionu korun, přičemž největší část z této sumy představovaly odměny ve výši 8,5 milionu korun a tantiémy za rok 2010 ve výši 16,2 milionu korun. O rok dříve vyinkasovala dozorčí rada dokonce 48,4 milionu korun. Rozdíl je dán odměnami, které členové dozorčí rady získaly v roce 2010 za účast v orgánech dceřiných firem ČEZ.  

V dozorčí radě sedí například sociální demokrat Jan Kohout nebo šéf jihomoravské ODS Jiří Kadrnka. Až do poloviny minulého září v ní byl i Martin Říman, tehdejší šéfporadce premiéra Petra Nečase. V polovině loňského září vystřídal Římana na postu předsedy dozorčí rady Martin Roman, který skončil na postu šéfa ČEZ. 

Čistý zisk byl loni 40,8 miliardy

Čistý zisk ČEZu za loňský rok klesl meziročně o 13 procent na 40,8 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o šest procent na 209,8 miliardy korun. Hospodaření negativně ovlivnil pokles cen prodané elektřiny, kurz koruny vůči euru a pokles zisku z emisních povolenek. Letos ČEZ očekává čistý zisk 41 miliard korun.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...