Vedení ČEZ si loni přišlo na čtvrt miliardy

Praha - Vedení polostátního energetického gigantu ČEZ si v loňském roce přišlo celkem na 256,2 milionu korun. O rok dříve to bylo dokonce 307,6 milionu korun. Dnes to zveřejnil server Týden.cz s odkazem na údaje ve výročních zprávách společnosti.

Šéf ČEZ, ředitelé divizí a další manažeři, kteří jsou ve výroční zprávě označeni jako osoby s řídící pravomocí, si loni přišli na 186,1 milionu korun, přičemž o rok dříve to bylo 163,7 milionu. V minulém roce si manažeři ČEZ polepšili, protože se výrazně zvýšily odměny ze zhruba 92 milionů na 116,7 milionu korun. Na odměnách a příjmech z prodeje akcií firmy, které mohou koupit za předem stanovenou cenu díky opčnímu programu, si členové představenstva ČEZ v roce 2011 přišli na 34,4 milionu korun.

V minulosti měli manažeři možnost koupit akcie ČEZ s výrazným diskontem. V roce 2010 přitom představenstvo vydělalo 95,5 milionu korun, přičemž 77 milionů představovaly příjmy z prodeje akcií ČEZ. V loňském roce už příjmy z prodeje akcií byly „pouze“ 17 milionů korun, píše server. 

Členy představenstva byli loni například generální ředitel ČEZ a předseda představenstva Daniel Beneš, finanční ředitel Martin Novák, šéf divize investice Peter Bodnár nebo šéf divize výroba Vladimír Hlavinka. Členové představenstva jsou zároveň vrcholovými manažery firmy.

Ilustrační foto
Zdroj: Radim Beznoska/ISIFA

Dozorčí rada si loni přišla na 35,7 milionu korun

Členové dozorčí rady si loni vydělali 35,7 milionu korun, přičemž největší část z této sumy představovaly odměny ve výši 8,5 milionu korun a tantiémy za rok 2010 ve výši 16,2 milionu korun. O rok dříve vyinkasovala dozorčí rada dokonce 48,4 milionu korun. Rozdíl je dán odměnami, které členové dozorčí rady získaly v roce 2010 za účast v orgánech dceřiných firem ČEZ.  

V dozorčí radě sedí například sociální demokrat Jan Kohout nebo šéf jihomoravské ODS Jiří Kadrnka. Až do poloviny minulého září v ní byl i Martin Říman, tehdejší šéfporadce premiéra Petra Nečase. V polovině loňského září vystřídal Římana na postu předsedy dozorčí rady Martin Roman, který skončil na postu šéfa ČEZ. 

Čistý zisk byl loni 40,8 miliardy

Čistý zisk ČEZu za loňský rok klesl meziročně o 13 procent na 40,8 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o šest procent na 209,8 miliardy korun. Hospodaření negativně ovlivnil pokles cen prodané elektřiny, kurz koruny vůči euru a pokles zisku z emisních povolenek. Letos ČEZ očekává čistý zisk 41 miliard korun.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...