Varufakis: Tsipras měl na výběr „popravu“, nebo kapitulaci. Reformy ale selžou

Atény - Ekonomické reformy požadované po Řecku věřiteli výměnou za další finanční výpomoc selžou. V rozhovoru pro BBC to řekl bývalý šéf řecké kasy Janis Varufakis. Chápe ale, že řecký premiér musel dohodu podepsat – když měl na výběr „popravu“, nebo kapitulaci, zvolil druhou možnost.

Třetí záchranný program pro Řecko může dosáhnout až 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun) a podílet by se na něm měl i Mezinárodní měnový fond (MMF). Řeky ale čekají další úsporná opatření. Podle Varufakise se plán pro Řecko „zapíše do historie jako největší katastrofa makroekonomického řízení“. „Ten plán selže, ať už se k jeho uskutečnění zaváže kdokoli,“ poznamenal Varufakis.  

Ministr odstoupil na začátku měsíce z funkce, aby usnadnil vyjednání dohody. Jeho jednání s ministry financí zemí eurozóny totiž dlouhodobě provázely názorové střety.

Janis Varufakis
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Řecký premiér Alexis Tsipras poté oznámil, že je dohoda na světě, ovšem na Řeky jsou kladeny ještě tvrdší podmínky, než jaké odmítli v nedávném referendu. Sám následně uvedl, že dohodě nevěří. 

Noví řečtí ministři už složili přísahu

Podle Varufakise ale premiér prakticky neměl jinou možnost než dohodu podepsat. „Dostali jsme na výběr mezi 'popravou' a kapitulací. On nakonec zvolil kapitulaci,“ podotkl politik. Reformy sice řeckým parlamentem prošly, vláda ale doznala změn - Tsipras se zbavil odpůrců úspor. V sobotu složili noví ministři v Aténách přísahu. 

Řecký premiér Alexis Tsipras při projevu v parlamentu
Zdroj: ČTK/AP/Thanassis Stavrakis

Evropská komise nyní projedná s Řeckem detaily třetího programu ze záchranného fondu eurozóny (ESM) poté, co začátek rozhovorů formálně odsouhlasily unijní státy. Jednání mají trvat několik týdnů a jejich součástí může být i debata o změnách způsobu splátek řeckého dluhu. 

Už v pondělí do Řecka poputuje 7,16 miliardy eur (přes 190 miliard korun) tříměsíčního překlenovacího úvěru ze staršího celounijního mechanismu známého jako EFSM (Evropský finanční stabilizační mechanismus). To umožní zemi včasnou splátku Evropské centrální bance (ECB) i vrácení částky, kterou už dluží MMF. Další splátka ECB čeká Řeky v polovině srpna, tehdy už by ale zřejmě měl být domluven „velký“ program v rámci ESM.

Nahrávám video
Řeckou krizi přiživují lesní požáry
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci se celý den přou o návrh rozpočtu. Hlasovat mají kolem půlnoci

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo ho kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je navržený rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země. Poslanci chtějí první čtení dokončit a hlasovat kolem půlnoci ze středy na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 14 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...